Mezi podnikateli se důvěra snížila ve všech odvětvích. Ve službách je dokonce nejnižší od počátku sledování. V průmyslu byla naposledy nižší v březnu 2009, v době vrcholící finanční krize. „Podnikatelé čelí obrovskému poklesu poptávky a ani z odpovědí na očekávaný vývoj v příštích třech měsících nevyplývá, že by se mohla v krátkodobém horizontu vrátit na úroveň před zavedením mimořádných opatření,“ sdělil Jiří Obst, vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.
Rovněž spotřebitelé byli pesimističtí, ekonomickou situaci a její výhled hodnotili v dubnu nejhůře od ledna 2013. „Mezi spotřebiteli rezonovaly ze všeho nejvíce obavy ze zvýšení nezaměstnanosti, výrazně se však zvýšily i obavy ze zhoršení celkové ekonomické situace a jejich vlastní finanční situace,“ dodal Jiří Obst.
„Konjunkturální průzkumy potvrzují, že ekonomika zažívá v souvislosti s pandemií koronaviru a následnými opatřeními naprosto bezprecedentní šok a důvěra podnikatelů i spotřebitelů atakuje historicky nejnižší hodnoty. Bohužel, ani očekávání pro nejbližší měsíce nejsou příliš optimistická,“ říká Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu. I přes nepříznivou situaci zaznamenal ČSÚ vysokou míru response ze strany oslovených podnikatelů.
Sběr dat za podnikatelskou část konjunkturálních průzkumů probíhal v období od 1. do 17. dubna, za spotřebitelskou část od 1. do 16. dubna. Vnímání aktuálního stavu a očekávání ze strany podnikatelů a spotřebitelů tak již v publikovaných datech v plné míře reflektují přijímaná opatření proti šíření koronaviru.
Celková důvěra v ekonomiku zaznamenala v dubnu bezprecedentní snížení. Souhrnný indikátor důvěry (indikátor ekonomického sentimentu), vyjádřený bazickým indexem, a rovněž dílčí indikátory zaznamenaly největší meziměsíční poklesy od počátku sledování. Souhrnný indikátor důvěry oproti březnu klesl o 19,6 bodu na hodnotu 74,8, indikátor důvěry podnikatelů o 19,3 bodu na hodnotu 73,8 a indikátor důvěry spotřebitelů o 20,4 bodu na hodnotu 80,1. Ukazatele jsou nižší i ve srovnání s dubnem loňského roku, indikátor důvěry spotřebitelů dokonce s nejvyšším meziročním poklesem od počátku sledování.
V odvětví průmyslu se důvěra podnikatelů meziměsíčně snížila. Indikátor důvěry poklesl o 16,6 bodu (nejvíce od počátku sledování) na hodnotu 72,0. Hodnocení současné celkové poptávky se výrazně snížilo. Stav zásob hotových výrobků se oproti březnu zvýšil. Podnikatelé očekávají pro období příštích tří měsíců výrazné snížení tempa růstu výrobní činnosti. Očekávání zaměstnanosti jsou také nižší. Očekávání vývoje ekonomické situace firem v průmyslu pro období nejen příštích tří, ale i šesti měsíců, jsou podstatně horší. Hlavní bariérou růstu produkce je nedostatečná poptávka (uvedlo přibližně 45 % respondentů). Téměř 22 % průmyslových podniků uvedlo jako hlavní bariéru produkce blíže nespecifikované překážky. Dle komentářů respondentů se téměř výlučně jednalo o mimořádná opatření v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu. Meziročně je důvěra v průmyslu výrazně nižší.
Pravidelný čtvrtletní průzkum ve zpracovatelském průmyslu v dubnu ukázal, že se využití výrobních kapacit podniků v mezičtvrtletním srovnání výrazně snížilo na 69,4 %, což je nejnižší hodnota od počátku zjišťování. Podnikatelé odhadují zajištění práce zakázkami na 10,4 měsíce, to je méně než v předchozím čtvrtletí.
Ze šetření o investicích, které na rozdíl od zbytku dubnových konjunkturálních průzkumů probíhalo již od března, takže část odpovědí nemusí plně zohledňovat vliv mimořádných opatření, vyplývá, že v roce 2020 očekávají podniky pokles investic, meziročně přibližně o 15 %. Očekávané investice by se měly týkat převážně obnovy stávajících výrobních zařízení a rozšíření výrobních kapacit, méně pořízení nových technologií.
Důvěra podnikatelů v odvětví stavebnictví se meziměsíčně snížila. Indikátor důvěry poklesl o 11,7 bodu na hodnotu 107,3. Hodnocení poptávky po stavebních pracích se v porovnání s březnem mírně snížilo. Očekávání zaměstnanosti jsou výrazně nižší, stejně tak očekávání vývoje celkové ekonomické situace stavebních firem. Hlavními bariérami růstu produkce zůstávají nedostatek zaměstnanců (uvedlo přibližně 37 % respondentů) a nedostatečná poptávka (uvedlo přibližně 22 % respondentů). V meziročním srovnání je důvěra ve stavebnictví výrazně nižší.
Důvěra podnikatelů v odvětví obchodu se meziměsíčně snížila. Indikátor důvěry poklesl o 14,4 bodu (nejvíce od počátku sledování) na hodnotu 85,4. Hodnocení celkové ekonomické situace se oproti březnu snížilo. Stav zásob zboží na skladech se mírně zvýšil. Očekávání vývoje celkové ekonomické situace pro období příštích tří měsíců jsou výrazně nižší. Ve srovnání s dubnem loňského roku je důvěra v obchodě výrazně nižší.
Ve vybraných odvětvích služeb (vč. bankovního sektoru) se důvěra podnikatelů meziměsíčně snížila. Indikátor důvěry poklesl o 23,7 bodu (nejvíce od počátku sledování) na hodnotu 70,5. Hodnocení celkové ekonomické situace se oproti minulému měsíci snížilo. Hodnocení současné celkové poptávky po službách se výrazně snížilo. Očekávání poptávky pro období příštích tří měsíců jsou oproti březnu také výrazně nižší. Očekávání vývoje celkové ekonomické situace podniků ve vybraných odvětvích služeb jsou pro období nejen příštích tří, ale i šesti měsíců, meziměsíčně výrazně nižší. Nejvíce podnikatelů (téměř 32 %) vnímalo jako hlavní bariéru růstu skupinu blíže nespecifikovaných překážek. Dle komentářů se jednalo ve většině případů o mimořádná opatření v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu. Meziročně je důvěra ve vybraných službách výrazně nižší (nejvyšší meziroční pokles od počátku konjunkturálního šetření).
Mezi spotřebiteli se v dubnu důvěra v ekonomiku meziměsíčně snížila. Indikátor důvěry poklesl o 20,4 bodu (nejvíce od počátku sledování) na hodnotu 80,1. Z aktuálního šetření mezi spotřebiteli vyplynulo, že se pro období příštích dvanácti měsíců výrazně zvýšily jejich obavy ze zhoršení celkové ekonomické situace, jejich vlastní finanční situace a zejména z růstu nezaměstnanosti. Úmysl spořit se snížil. Obavy z růstu cen se meziměsíčně zvýšily. Oproti dubnu loňského roku je důvěra spotřebitelů výrazně nižší (nejvyšší meziroční pokles od počátku šetření).
Celková míra návratnosti dotazníků ke dni ukončení sběru dat dosáhla 77,8%, vážená míra návratnosti, která zohledňuje dopad získaných odpovědí na celkové výsledky, téměř 87%. Jedná se o hodnoty, které jsou jen mírně nižší než ve standardních obdobích. Děkujeme proto všem respondentům, kteří v této nelehké situaci odpověděli na konjunkturální dotazník, přestože řada z nich čelila dopadům mimořádných opatření.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
