Mezi představenými neuskutečněnými projekty čtenář najde vážně míněné dlouhodobé vize moderního města, odvážné technologické nebo výrazové experimenty, alternativní provokace nebo umělecké intervence do veřejného prostoru. Řada publikovaných návrhů byla svou povahou předem odsouzena k nerealizaci, mnohdy s nimi ani autoři nepočítali, což však neubírá na jejich síle. Spojovala je vůle překračovat hranice normalizační praxe, podnítit diskusi a posouvat architekturu k lidštějšímu a zodpovědnějšímu přístupu.

V deseti kapitolách knihy je možné najít jak studie z prostředí projektových nebo výzkumných ústavů, které vznikly na základě oficiálního zadání, tak výsledky individuálního úsilí architektů a architektek nebo dokonce lehce neoficiální „undergroundové“ aktivity. Nikdy nepostavené projekty tak nabízejí v mnoha ohledech dokonce výmluvnější výpověď o dané době než projekty realizované. Odhalují totiž sny o lepší budoucnosti, provokují, inspirují. „Chceme-li lépe porozumět naší architektuře osmdesátých let, pak nesmíme přehlížet právě nerealizované vize, které ukazují snahy nově promýšlet tvorbu prostředí a nalézt větší manévrovací prostor v rámci mašinerie centrálně řízeného stavebnictví,“ vysvětlují v úvodu knihy editoři Petr Vorlík a Klára Brůhová z Ústavu teorie a dějin architektury Fakulty architektury ČVUT v Praze.

Kniha sleduje dobové dění ve třech celcích. V prvních třech kapitolách mapuje reakce na doznívající modernistické ideje padesátých a šedesátých let, respektive na jejich zploštění v éře normalizace. Alternativní aktivity a návrhy tohoto druhu usilovaly o nápravu devastačních vstupů, např. technokratického pojetí dopravy nebo demolic a kontextuálních novostaveb, do městských center.

V druhém bloku knihy sledují autoři úsilí o sociálně a environmentálně zodpovědnější obytné prostředí. Popisují experimentální projekty výzkumných pracovišť, jež v sedmdesátých a osmdesátých letech hledaly lidštější, městštější podoby architektonických souborů – v rovině jejich urbanistického uspořádání, umístění do krajiny nebo města, stejně jako z hlediska větší flexibility vnitřních dispozic a stavebních technologií.