V akademickém roce 2019/2020 se na univerzitě Massachusetts Institute of Technology (MIT) pokusí přispět k výzkumu tzv. digitálních materiálů, revolučního konceptu, který má umožnit stavbu složitých zařízení z malých identických součástek. Zemánek byl americkými vědci do projektu přizván kvůli výsledkům svého špičkového výzkumu distribuované manipulace. Stipendijní komise brala v potaz také jeho veřejné působení, například v akademickém senátu či v roli ředitele festivalu Maker Faire Prague.
Fulbright-Masarykovo stipendium je jedno ze stipendií, které každý rok uděluje mezivládní česko-americká Komise J. Williama Fulbrighta českým vědcům, aby mohli dlouhodobě přednášet nebo provádět výzkum v USA. Program je určen vynikajícím odborníkům, kteří jsou současně aktivní v občanském nebo veřejném životě, podobně jako byl Tomáš Garrigue Masaryk.
Ing. Jiří Zemánek Ph.D. (35) sám sebe nazývá „vědeckým hračičkou“. Kromě pedagogické a výzkumné práce na katedře řídicí techniky FEL ČVUT působil delší dobu v akademickém senátu, věnuje se tvorbě vzdělávacích vědeckých rekvizit a technologických hraček a organizuje akce popularizující vědu a kreativitu, například na půdě spolku Žádná věda nebo v roli programového ředitele velkého festivalu novodobých kutilů s názvem Prague Maker Faire, který se v Česku poprvé konal v roce 2018.
Digitální materiály: způsob, jak vytvořit skoro cokoli
Podmínkou pro udělení Fulbright-Masarykova stipendia je osobní pozvání od vedoucího konkrétního vědeckého programu v USA. Tím je v případě Jiřího Zemánka Neil Gershenfeld, světově proslulý profesor na univerzitě Massachusetts Institute of Technology a ředitel laboratoře zvané Center for Bits and Atoms (Centrum pro bity a atomy), který se se svým týmem zabývá tzv. digitálními materiály. Jde o futuristické systémy podobné stavebnici lego, jež v budoucnu umožní sestavovat různá zařízení z identických stavebních dílů. Díly mohou mít specifické vlastnosti a lze je vyrábět v různé velikosti, ale díky jednotné formě z nich bude možné cokoli sestavit a následně daný předmět lehce opravit či recyklovat na jiný. Dlouhodobějším cílem je využít tyto materiály pro tvorbu strojů, které replikují samy sebe, nebo je využít při dobývání kosmu.
„Vzhledem k tomu, že MIT je nejprestižnější světovou technologickou univerzitou a často nejlépe hodnocenou univerzitou vůbec, mám z úspěchu Jiřího Zemánka radost a je pro mě potvrzením, že výzkum na naší katedře má špičkovou úroveň,“ komentuje Michael Šebek, vedoucí katedry řídicí techniky FEL ČVUT. Jiří Zemánek se zde dlouhodobě věnuje distribuované manipulaci, způsobu, jak bezdotykově řídit pohyb mnoha předmětů zároveň s pomocí magnetického nebo elektrického pole. Právě tento výzkum zaujal profesora Gershenfelda jako aspekt, který by mohl posunout výzkum digitálních materiálu o krok dál.
Cílem Fulbright-Masarykova stipendia je ovšem to, aby vybraný vědec po absolvování pobytu v USA přinesl nabyté zkušenosti zpět do Česka. „Myšlenka digitálních materiálů mi dává dlouhodobě smysl,“ komentuje Jiří Zemánek. „Ve spojení s MIT bych rád po návratu pokračoval ve výzkumu tématu. Mimo jiné bych rád zavedl českou verzi tamějšího kurzu How to make almost everything (Jak vytvořit skoro cokoli),“ uzavírá.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
