„Stavby Ladislava Lábuse se vyznačují mnohdy až překvapivou samozřejmostí,“ charakterizoval jeho přínos Pavel Hnilička, 1. místopředseda České komory architektů. „V jeho pracích se geniálně spojuje koncepční myšlení s mistrným provedením detailu. Jsou tu, jako by tu stály již dlouho, a ukazují, že jsou dobře a že neměly být jinak…“
Ladislav Lábus se narodil v roce 1951 v Praze. Vystudoval architekturu na Fakultě stavební ČVUT. Za normalizace pracoval v Projektovém ústavu hlavního města Prahy (ateliér Delta). Po roce 1989 se věnuje teorii i praxi. Ve své tvorbě se soustředí na komunikativnost, čitelnost a uživatelskou příjemnost staveb. Dlouhodobě se věnuje problematice staveb v historickém prostředí, bydlení a navrhování staveb se sociálním zaměřením. Projekty jeho architektonického ateliéru vyhrály ceny Grand Prix architektů (1998 - Dům pečovatelské služby v Českém Krumlově, 2003 - Rekonstrukce paláce Langhans v Praze), Stavbu roku a byly nominovány na Mies van der Rohe Award, cenu EU za současnou architekturu. Získané zkušenosti předává od roku 1990 studentům Fakulty architektury ČVUT, nejprve jako vedoucí ateliéru, od roku 1993 jako vedoucí Ústavu navrhování III. Na podzim 2013 udělil Americký institut architektů (AIA) Ladislavu Lábusovi čestné členství s titulem Honorary Fellow (Hon. FAIA). Od února 2014 je prof. Lábus děkanem Fakulty architektury ČVUT v Praze.
„V moderní architektuře platil výrok Miese van der Rohe „méně je více". Postmoderní doba, kterou jsem jako mladý architekt velmi intenzivně prožíval, zpochybnila víru modernistů v tuto zásadu a přišla s protikladným tvrzením, „více je více". Neodpustila se vyjádřit i k předchozímu bludu jeho parafrází - „méně je nuda". Dnes se ve své tvorbě i v obecné rovině nenechávám svazovat těmito proklamacemi, protože vím, že víceméně „méně může být více i nuda" a také, že „více může být více i nuda", Ladislav Lábus 2013.
O ocenění Ministerstva kultury rozhodovala porota ve složení profesor Václav Girsa (Fakulta architektury ČVUT), Karel Havliš (Fakulta architektury VUT), historička umění Vendula Hnídková (Ústav dějin umění AV ČR), teoretik architektury Cyril Říha (VŠUP), architektka Alena Šrámková, teoretička architektury a šéfredaktorka časopisu Zlatý řez Jana Tichá a Jan Vrana, ex-předseda České komory architektů.
Státní cena za architekturu byla jako samostatná kategorie vyhlášena v roce 2009, kdy se jejím prvním laureátem stala Eva Jiřičná. V loňském roce byl oceněný historik a teoretik umění a architektury Rostislav Švácha.
České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a studuje na něm přes 23 000 studentů. Pro akademický rok 2014/15 nabízí ČVUT svým studentům 110 studijních programů a v rámci nich 441 studijních oborů. ČVUT vychovává moderní odborníky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. V roce 2014 se ČVUT umístilo v hodnocení QS World University Rankings, které zahrnuje více než 3000 světových univerzit, ve skupině univerzit na 411. – 420. místě. V oblasti „Civil and Structural Engineering" bylo ČVUT hodnoceno na 51. – 100. místě, v oblasti „Mechanical Engineering“ na 101. – 150. místě, v oblasti „Computer Science and Information Systems" a „Electrical Engineering“ na 151. – 200. místě, a stejně tak i v oblastech „Mathematics“ a „Physics and Astronomy“. Více informací najdete na www.cvut.cz.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
