„Prstantec pleťový se v lokalitě Baroch začal šířit na pastvině i na místa, kde před zahájením pastvy nebyl. Také u prstnatce májového na Plachtě došlo po zahájení pastvy k nárůstu, ale ten se týkal i nepasených luk. Takže v tom jistě hrají dost zásadnější roli vlivy počasí,“ uvedl David Číp, předseda ochranářské organizace JARO Jaroměř, která pastvu velkých kopytníků v obou východočeských lokalitách založila. Zároveň upozorňuje, že pastva na obou místech zatím funguje poměrně krátce, a proto je ještě předčasné dělat definitivní závěry. Na Plachtě, kde stavy orchidejí monitorují Věra Samková a Věra Hromádková, jsou divocí koně od roku 2018, na Barochu od roku 2020.   

Kvůli tomu, že s pastvou divokých koní v oblasti výskytu orchidejí jsou v Česku jen relativně krátké zkušenosti, sledovali ochranáři vliv pastvy na tyto vzácné rostliny s velkým očekáváním. Především prstantce na Barochu ukázaly, jak se dokáží na pastvu výborně adaptovat. „Přímo mezi kopyty divokých koní jich letos na jaře kvetly stovky. Vykvetly dříve, než rostliny stejného druhu mimo pastvinu, protože v pastevní rezervaci jsou v nízce spasené vegetaci dobře osluněné. Zároveň nejsou vysoké obvyklých 50 až 60 centimetrů, ale jen několik centimetrů. Perfektně zareagovaly na vliv pastvy,“ doplnil David Číp.

Vzácná vegetace se přitom začíná na Barochu, což je nebeský rybník závislý na dešťových srážkách, objevovat také na ostrovech, které byly před začátkem pastvy zcela zarostlé rákosem. „Očekával jsem, že koně sice spasou rákos, ale místo něj vyrostou kopřivy. Koně je ale dokázali na většině ostrovů velmi efektivně potlačit sešlapem, takže kopřivy na ostrovech nejsou vůbec, nebo jen velmi vzácně,“ konstatoval David Číp. Na zavádění pastvy v obou východočeských lokalitách spolupracovala s ochranářskou organizací Agentura ochrany přírody a krajiny.