Česká krajina: V rezervaci se letos narodilo první zubří mládě, přibývá i hříbat divokých koní a malých praturů

22.05.2018 18:13

První letošní mládě se letos narodilo stádu zubrů v bývalém vojenském prostoru mezi Milovicemi a Benátkami nad Jizerou. Pracovníci chovatelského dohledu, kteří zvířata denně kontrolují, je poprvé pozorovali dnes.

Česká krajina: V rezervaci se letos narodilo první zubří mládě, přibývá i hříbat divokých koní a malých praturů
Foto: ceskakrajina.cz
Popisek: Česká krajina

„Narození zubřího mláděte jsme očekávali. Zubři se totiž v minulých dnech ukryli v porostu, což dělají vždy, když stádo chrání čerstvě narozené mládě,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina. Dnes poprvé se zvířata vydala přes celou pastvinu směrem k napajedlu. „Celkem jde o páté zubří mládě, které se v rezervaci velkých kopytníků narodilo za poslední tři roky,“ doplnil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky. V roce 2016 to bylo jedno mládě, loni tři, letos k nim přibyl čerstvý přírůstek. Spolu s ním nyní místní stádo tvoří osmnáct zubrů.

Zubři tak symbolicky završili letošní jarní období bohaté na přírůstky. „Na pastvině u Benátek nad Jizerou se jen letos narodilo deset hříbat divokých koní, na pastvině u Milovic dalších pět,“ uvedl Karel Bendl, ředitel Správy městských lesů Benátky nad Jizerou, která v rezervaci zajišťuje chovatelský dohled. Kromě hříbat se letos narodila i čtyři mláďata praturů. Další mláďata velkých kopytníků by měla přibývat i v příštích týdnech, několik samic je ještě březích.

Rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice vznikla v roce 2015 na dvou pastvinách u měst Milovice a Benátky nad Jizerou. Spolu se dvěma stády divokých koní ji obývají zubři a zpětně šlechtění pratuři. Rezervace se stala prvním místem na světě, kde se vyskytují všechny tři druhy původních velkých kopytníků Evropy. I díky tomu se stala světově nejsledovanějším projektem posledních let realizovaným v České republice.

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na péči o divoké koně, zubry a pratury může přispět také veřejnost zasláním ve tvaru DMS KRAJINA 30, DMS KRAJINA 60 nebo DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30, 60 nebo 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 29, 59 nebo 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz.

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporují společnosti Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Nadační fond rodiny Orlických, JK Jewels, Semix, Megabooks CZ, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou.

Ochranářskou společnost Česká krajina (více ZDE) založil v roce 2007 Dalibor Dostál, politolog, novinář a bývalý šéfredaktor celostátní redakce Deníku. Jako novinář se dlouhodobě věnoval právě tématům ochrany přírody, životního prostředí, ale i filantropie a neziskového sektoru. Za to obdržel v roce 2009 Poděkování Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové a v roce 2011 cenu Mediální čin roku od Nadace OKD. Spolupracuje s Fórem dárců, je členem poroty Starosta roku, členem novinářské poroty ceny Via Bona a členem hodnotící komise občanského sektoru v ČR pro USAID.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Lesy ČR postavily nádrž na úpatí nejvyššího vrcholu Jizerských hor

22:03 Lesy ČR postavily nádrž na úpatí nejvyššího vrcholu Jizerských hor

Stavbu retenční nádrže Perlík za 7,8 milionu korun dokončily Lesy České republiky na úpatí Smrku, ne…