Nejčastěji Evropané odcházejí do důchodu v 65 letech. Platí to například v případě Belgie, Dánska, Chorvatska, Nizozemska, Španělska a Velké Británie. Nejnižší věkovou hranici pro odchod důchodu stanovili ve Francii na rovných 60 let. Naopak nejpozději se odchází do penze v Německu, konkrétně v 67 letech.
Ministryně Michaela Marksová navrhne hranici 65 let, kterou považuje za reálnou i s ohledem na řadu náročných profesí. Vychází mimo jiné ze závěrů Odborné komise pro důchodovou reformu, která navrhla, aby očekávaná doba strávená ve starobním důchodu byla pro všechny generace stejná a činila v průměru čtvrtinu celkové doby života.
„Jednoznačně budu prosazovat variantu ochodu do důchodu v 65 letech. Lidé, kteří celý život pracovali, si zaslouží v tomto věku právo na odpočinek,“ uvedla Michaela Marksová. Návrh předpokládá, že MPSV každých pět let předloží vládě zprávu o důchodovém systému se zřetelem na demografickou situaci a na očekávaný populační a ekonomický vývoj. I toto opatření vychází z doporučení Odborné komise pro důchodovou reformu a mělo by se týkat všech lidí narozených po roce 1971.
Současný automatický mechanismus prodlužuje dosažení důchodového věku každý rok o dva měsíce bez ukončení. Navrhovanou hranici důchodového věku 65 let tak dosáhnou dle současné legislativní úpravy muži, bezdětné ženy a ženy s jedním dítětem v roce 2030.
Ženy se dvěma a více dětmi pak tento věk dosáhnou později, posledními budou ženy s 5 a více dětmi, u kterých bude hranice 65 let dosažena až v roce 2037. Návrh stropu tak nebude mít po dobu nejbližších 14 let žádný dopad na odchody do starobního důchodu, proto ani nebude oslabovat či jinak ovlivňovat rovnováhu veřejných financí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
