Český statistický úřad: Ceny pohonných hmot v březnu výrazně vzrostly

11.04.2022 10:06 | Tisková zpráva

Spotřebitelské ceny se meziměsíčně zvýšily o 1,7 %. Tento vývoj byl ovlivněn zejména vyššími cenami v oddílech doprava a bydlení. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v březnu o 12,7 %, což bylo o 1,6 procentního bodu více než v únoru.

Český statistický úřad: Ceny pohonných hmot v březnu výrazně vzrostly
Foto: ČSÚ
Popisek: Logo Českého statistického úřadu

Meziměsíční srovnání

Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v březnu o 1,7 %. V oddíle doprava se zvýšily především ceny pohonných hmot a olejů o 21,7 %. V oddíle bydlení byly vyšší zejména ceny zemního plynu o 7,4 %, elektřiny o 1,7 %, výrobků a služeb pro běžnou údržbu a opravy bytu o 2,1 % a tepla a teplé vody o 1,3 %. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje vzrostly především ceny masa o 0,8 %, ovoce o 2,1 %, pekárenských výrobků a obilovin o 1,0 %, olejů a tuků o 2,8 % (z čehož ceny másla byly vyšší o 4,1 %) a sýrů a tvarohů o 1,3 %. Ceny zeleniny meziměsíčně klesly o 1,4 %. Vývoj cen v oddíle stravování a ubytování byl ovlivněn vyššími cenami stravovacích služeb o 2,2 % a ubytovacích služeb o 3,4 %. V oddíle alkoholické nápoje, tabák vzrostly ceny vína o 2,2 % a tabákových výrobků o 2,3 %.

Ceny zboží úhrnem vzrostly o 2,5 % a ceny služeb o 0,4 %.

tabulka

Meziroční srovnání

„Spotřebitelské ceny vzrostly oproti loňskému březnu o 12,7 %. Nejvýraznější zrychlení cenového růstu jsme zaznamenali u pohonných hmot, které byly v březnu o polovinu dražší než před rokem. Například Natural 95 se u čerpacích stanic prodával průměrně za zhruba 44,50 korun za litr a nafta za 47 korun za litr,“ uvádí Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.

tabulka

Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v březnu o 12,7 %, což bylo o 1,6 procentního bodu více než v únoru. Zrychlení[1] meziročního cenového růstu nastalo zejména v oddílech doprava a bydlení. V oddíle doprava zrychlil zejména růst cen pohonných hmot a olejů na 50,6 % (v únoru 31,0 %). V oddíle bydlení vzrostly ceny elektřiny o 24,7 % (v únoru o 22,6 %), zemního plynu o 37,7 % (v únoru o 28,3 %), výrobků a služeb pro běžnou údržbu a opravy bytu o 16,4 % (v únoru o 14,5 %) a tepla a teplé vody o 13,9 % (v únoru o 12,4 %).

tabulka

Na meziroční růst cenové hladiny měly v březnu opět největší vliv ceny v oddíle bydlení, kde kromě nákladů vlastnického bydlení, vzrostly ceny nájemného z bytu o 4,4 %, vodného o 5,3 %, stočného o 6,4 %, tuhých paliv o 19,9 %. Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle doprava (nárůst o 21,6 %). V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje byly meziročně vyšší ceny mouky o 30,3 %, polotučného trvanlivého mléka o 20,1 %, másla o 31,9 % a brambor o 21,4 %. Ceny oděvů vzrostly o 19,9 % a obuvi o 15,4 %.

Imputované nájemné (náklady vlastnického bydlení) vzrostlo o 16,3 % (v únoru o 15,7 %) zejména v důsledku růstu cen stavebních materiálů a cen nových bytů pro vlastní bydlení, v menší míře i růstu cen stavebních prací. Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení imputovaného nájemného byl 112,4 %. (Více informací k indexu imputované nájemné: Metodická poznámka ZDE.)

tabulka

Ceny zboží úhrnem vzrostly o 14,3 % a ceny služeb o 10,4 %.

Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v březnu 6,1 % (v únoru 5,2 %).

tabulka

Harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP)[2]

Podle předběžných výpočtů vzrostl v březnu HICP v Česku meziměsíčně o 1,9 % a meziročně o 11,9 %. Podle bleskových odhadů Eurostatu byla meziroční změna HICP v březnu 2022 za Eurozónu 7,5 % (v únoru 5,9 %), na Slovensku 9,5 % a v Německu 7,6 %. Podle předběžných údajů Eurostatu byla meziroční změna HICP 27 členských zemí EU v únoru 6,2 %, což bylo o 0,6 procentního bodu více než v lednu. Nejvíce ceny v únoru meziročně vzrostly v Litvě (o 14,0 %) a nejméně ve Francii a na Maltě (shodně o 4,2 %).

(Více informací na internetových stránkách Eurostatu: HICP - ZDE.)

graf

* * *

Od ledna 2022 jsou indexy spotřebitelských cen počítány na aktualizovaných vahách, které vycházejí z průměru výdajů domácností v letech 2019–2021. Nově vypočítávané indexy jsou na všech úrovních spotřebního koše řetězeny k časové řadě indexů o základu průměr roku 2015 = 100. Tím je zajištěno pokračování této časové řady, ze které jsou počítány indexy k dalším základům (předchozí měsíc = 100, stejné období předchozího roku = 100 a index klouzavých průměrů za posledních 12 měsíců k průměru 12 předcházejících měsíců).

graf

Poznámky:
[1]) Zrychlení/zpomalení růstu meziročního cenového indexu je rozdíl mezi aktuálním a předchozím meziročním indexem. Je proto závislé na změně aktuálního meziměsíčního indexu a zároveň na změně základny – meziměsíčního indexu (růstu/poklesu) ve stejném měsíci loňského roku.
[2]) HICP neobsahuje imputované nájemné.
Související analýza: Vývoj indexů spotřebitelských cen - 1. čtvrtletí 2022 ZDE

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Český statistický úřad: Vstup do Evropské unie proměnil Česko

7:14 Český statistický úřad: Vstup do Evropské unie proměnil Česko

Před 20 lety Česko vstoupilo do Evropské unie, a započala tak etapa ekonomických i společenských změ…