„Výkon české ekonomiky se ve druhém čtvrtletí mezičtvrtletně zvýšil o 1 %. Rozvolnění protiepidemických opatření umožnilo domácnostem více utrácet za služby a zboží zejména dlouhodobé trvanlivosti, a jejich spotřební výdaje tak přispěly k růstu HDP o 2,4 procentního bodu. Nižší dynamika růstu vývozu a rostoucí dovoz ovšem vedly k negativnímu příspěvku zahraniční poptávky o 2,2 procentního bodu,“ říká Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.

Zpřesněný odhad potvrdil růst české ekonomiky jak v mezičtvrtletním, tak v meziročním srovnání. Hrubý domácí produkt (HDP) očištěný o cenové vlivy a sezónnost[1] vzrostl mezičtvrtletně o 1,0 % a meziročně o 8,2 %.

Hrubá přidaná hodnota (HPH) mezičtvrtletně vzrostla o 0,7 %. HPH vzrostla zejména ve skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství (+3,5 %) a ve zpracovatelském průmyslu (+1,1 %). Dařilo se i stavebnictví (+0,5 %) a většině odvětví služeb. Kromě růstu přidané hodnoty měl vliv na mezičtvrtletní vývoj HDP rovněž vyšší výběr daní z produktů, a to především daně z přidané hodnoty.

Meziročně HPH vzrostla o 8,4 %. Růst tvorby HPH byl nejvíce ovlivněn vývojem v průmyslu (příspěvek 5,2 p. b., růst o 19,9 %), ve skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství (1,6 p. b., +9,4 %) a ve skupině odvětví veřejné správy, vzdělávání a zdravotní a sociální péče (0,7 p. b., +4,2 %).