Český statistický úřad: Meziroční cenový růst se nezměnil

11.11.2019 12:01

Spotřebitelské ceny vzrostly v říjnu proti září o 0,5 %. Tento vývoj ovlivnil zejména růst cen v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje a v oddíle odívání a obuv. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v říjnu stejně jako v září o 2,7 %.

Český statistický úřad: Meziroční cenový růst se nezměnil
Foto: ČSÚ
Popisek: Logo Českého statistického úřadu

Meziměsíční srovnání

Vývoj cen v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje byl ovlivněn především vyššími cenami ovoce o 7,4 %. Ceny nealkoholických nápojů vzrostly o 2,0 %, masa o 0,5 %, brambor o 6,1 %, másla o 7,8 % a uzenin o 0,9 %. Růst cen v oddíle odívání a obuv byl způsoben vyššími cenami oděvů o 4,0 % a obuvi o 1,9 %. V oddíle bytové vybavení, zařízení domácnosti se zvýšily ceny bytového textilu o 3,7 % a v oddíle ostatní zboží a služby ceny výrobků a služeb osobní péče o 1,3 %.

Na snižování celkové hladiny spotřebitelských cen působil v říjnu především pokles cen v oddíle pošty a telekomunikace, kde byly nižší ceny telefonních a faxových služeb o 0,4 %. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje klesly zejména ceny zeleniny o 3,2 %.

Ceny zboží úhrnem vzrostly o 0,6 % a ceny služeb o 0,2 %.

Meziroční srovnání

Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v říjnu stejně jako v září o 2,7 %. Vývoj cen v jednotlivých oddílech spotřebního koše byl však v říjnu rozdílný. Ke zrychlení meziročního cenového růstu došlo zejména v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, kde ceny ovoce přešly z poklesu o 7,4 % v září v růst o 5,3 % v říjnu a ceny nealkoholických nápojů přešly z poklesu o 1,9 % v září v růst o 0,5 % v říjnu. V oddíle odívání a obuv došlo ke zmírnění meziročního cenového poklesu, a to vlivem cen oděvů, které byly v říjnu nižší o 2,0 % (v září o 3,3 %). V oddíle pošty a telekomunikace se naopak cenový pokles prohloubil. Ceny telefonních a faxových služeb v říjnu klesly o 1,9 % (v září o 1,5 %).

Na meziroční zvyšování cenové hladiny měly v říjnu nadále největší vliv ceny v oddíle bydlení, kde se zvýšily ceny nájemného z bytu o 3,8 %, vodného a stočného shodně o 2,6 %, elektřiny o 9,9 %, zemního plynu o 3,6 %, tepla a teplé vody o 5,0 %. Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, kde vzrostly ceny vepřového masa o 5,7 %, uzenin o 8,4 %, jogurtů o 7,9 % a brambor o 24,7 %. Vliv na zvýšení celkové cenové hladiny měly také ceny v oddíle stravování a ubytování, kde byly vyšší ceny stravovacích služeb o 4,9 % a ceny ubytovacích služeb o 3,2 %. V oddíle alkoholické nápoje, tabák vzrostly ceny lihovin o 4,1 %, vína o 1,5 %, piva o 3,0 % a tabákových výrobků o 1,1 %.

Na meziroční snižování celkové cenové hladiny působily v říjnu ceny v oddíle pošty a telekomunikace a ceny v oddíle odívání a obuv (pokles o 2,0 %, resp. o 0,8 %).

Ceny zboží úhrnem vzrostly o 2,1 % a ceny služeb o 3,8 %. Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení imputovaného nájemného (nákladů vlastnického bydlení) byl meziročně 102,6 %.

Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v říjnu 2,7 %.

Meziroční změna průměrného harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP) 28 členských zemí EU byla podle předběžných údajů Eurostatu v září 1,2 %, což bylo o 0,2 procentního bodu méně než v srpnu. Nejvíce ceny vzrostly v Rumunsku (o 3,5 %). Naopak na Kypru a v Portugalsku ceny klesly (o 0,5 %, resp. o 0,3 %). Na Slovensku byly ceny v září i v srpnu vyšší o 3,0 %. V Německu ceny vzrostly o 0,9 % (v srpnu o 1,0 %). Podle předběžných výpočtů vzrostl v říjnu HICP v ČR meziměsíčně o 0,5 % a meziročně o 2,6 %. Bleskový odhad meziroční změny HICP pro eurozónu za říjen 2019 je 0,7 %, jak uvedl Eurostat. (Více informací na internetových stránkách Eurostatu: HICP ZDE.)

1) HICP neobsahuje imputované nájemné.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Ing. Klára Dostálová byl položen dotaz

migranti

Dobrý den, prohlášení Nerudové o migrantech jsem taky nepobral. Ale můj dotaz zní, zda se ví, kolik je v ČR aktuálně migrantů? A co si myslíte o migrantech z Ukrajiny? Máme je přijímat?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

ČEZ: Třetí blok Jaderné elektrárny Dukovany dosáhl poprvé v historii výkonu 513 MW

11:54 ČEZ: Třetí blok Jaderné elektrárny Dukovany dosáhl poprvé v historii výkonu 513 MW

Energetici v Dukovanech dosáhli plánovaného zvýšení elektrického výkonu 3. výrobního bloku – špičkov…