Počet obyvatel České republiky v průběhu prvního čtvrtletí roku 2020 nadále rostl, ale výrazně méně než v předcházejících čtvrtletích. Přírůstek zahraniční migrací se meziročně snížil o více než polovinu, větší byl i úbytek populace přirozenou měnou. Nouzový stav a s ním spojená omezení se odrazil v rekordně nízkém počtu manželství uzavřených v březnu.
Populace České republiky v průběhu letošního prvního čtvrtletí nadále rostla. Přírůstek obyvatel byl však pouze 425 osob, a počet obyvatel zůstal na úrovni 10,694 milionu. Saldo zahraniční migrace bylo kladné, dosáhlo 4,2 tisíce. Bilance přirozené měny byla oproti tomu záporná, když počet zemřelých převýšil počet živě narozených dětí o 3,8 tisíce.
Obyvatelům ČR se během měsíců ledna až března živě narodilo 26,2 tisíce dětí, o 0,7 tisíce méně než v prvním čtvrtletí roku 2019. Meziročně výrazněji se snížil počet narozených u vdaných žen (o 536) než u žen nevdaných (o 149). Z pohledu pořadí narozených dětí byl největší meziroční pokles zaznamenán u dětí narozených ve třetím či vyšším pořadí (o 327). Děti narozené mimo manželství představovaly 48,9 % všech narozených, jejich podíl byl letos ve srovnání s prvním čtvrtletím loňského roku o 0,7 p. b. vyšší. Nejvíce dětí (30 % z úhrnu) porodily ženy ve věku 29 až 32 let.
Počet zemřelých dosáhl v prvním čtvrtletí 30,0 tisíce a byl tak o necelých 200 nižší než v témže období roku 2019. Z měsíčních počtů se meziročně mírně zvýšil jen ten březnový (o 2 % na 10,1 tisíce). Nejvíce úmrtí však bylo, stejně jako v roce 2019, zaznamenáno v lednu (10,2 tisíce). Z pohledu pětiletých věkových skupin meziročně v prvním čtvrtletí vzrostl pouze počet zemřelých ve věku 75–79, 90–94 a 95–99 let, ve všech ostatních věkových skupinách meziročně poklesl. Více než třetina zemřelých žen (37 %) byla v době úmrtí ve věku 80–89 let, zatímco u mužů jednu třetinu zemřelých představovaly osoby ve věku 70–79 let. Před dosažením jednoho roku věku zemřelo v prvním čtvrtletí roku 2020 celkem 66 dětí, kojenecká úmrtnost tak činila 2,5 ‰.
Obyvatelé Česka uzavřeli v průběhu prvního čtvrtletí letošního roku 3,5 tisíce sňatků, což bylo o téměř 600 méně než o rok dříve. K nižšímu počtu sňatků přispěl zejména měsíc březen, v jehož průběhu byla možnost uzavření manželství omezena epidemiologickými opatřeními. Březnových sňatků bylo podle dosud dostupných údajů méně než 600, což představuje nejnižší měsíční počet sňatků za více než stoletou historii České republiky. Naopak nezvykle vysoký byl letos počet manželství uzavřených v únoru (2,2 tisíce, nejvyšší únorový počet od roku 2003), k němuž zřejmě přispěla zajímavá data v kalendáři. Až třetina únorových novomanželů si pro svůj svatební den zvolila sobotu 22. 2. 2020 a na svatební obřady byla bohatá i sobota 29. 2. a čtvrtek 20. 2.
Počet rozvodů, které nabyly právní moci do konce března letošního roku, byl 5,2 tisíce, meziročně o téměř 0,9 tisíce nižší. V pozadí nižšího počtu rozvodů však pravděpodobně stálo i omezení činnosti soudů v době nouzového stavu. Větší část rozvodů, 58 %, ukončila manželství, kde žily nezletilé děti. Celkem bylo zasaženo rozvodem 4,8 tisíce nezletilých dětí. Naopak ve 42 % rozvedených manželství žádné nezletilé děti nežily. Z pohledu délky trvání manželství bylo rozvodů nejvíce po 2 až 7 letech od uzavření manželství. Tato skupina představovala celou jednu čtvrtinu všech rozvodů.
Podle údajů přebíraných z administrativních zdrojů se v průběhu prvních tří měsíců letošního roku do České republiky ze zahraničí přistěhovalo 16,1 tisíce osob, o 0,8 tisíce více než v prvním čtvrtletí roku 2019. Meziročně vyšší byly počty přistěhovalých v lednu a únoru, zatímco v měsíci březnu byl zaznamenán meziroční pokles. Počet vystěhovalých v prvním čtvrtletí meziročně vzrostl o 6,0 tisíce na 11,9 tisíce. Na nárůstu počtu vystěhovalých se částečně podílely administrativní úkony související s omezením platnosti potvrzení o přechodném pobytu pro občany EU na dobu 10 let. Jejich rozsah však nelze z dostupných zdrojů přesně stanovit. Saldo zahraničního stěhování dosáhlo v prvním čtvrtletí 4,2 tisíce, což představovalo meziroční pokles o více než polovinu. Nejvyšší saldo, stejně jako v předcházejících letech, měli občané Ukrajiny (4,7 tisíce), druhé nejvyšší bylo saldo občanů Ruska (0,8 tisíce) a třetí občanů Rumunska (0,3 tisíce). Statistika zahraničního stěhování vykázala v dílčích skupinách podle občanství také nemalá záporná salda stěhování, nejvýraznější u občanů Velké Británie (–1,5 tisíce) a dále u našich sousedů: občanů Německa (–0,7 tisíce), Polska (–0,6 tisíce) a Slovenska (–0,5 tisíce).
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
