Ceny zemědělských výrobců jatečných zvířat byly meziročně nižší: jen nepatrně u skotu (−0,5 %), mírně u jatečných kuřat (−2,2 %), avšak výrazně nižší u prasat (−19,7 %). Chovatelé prodávali jatečná prasata za 35,78 Kč/kg v mase. Mlékárny a odbytové organizace nakoupily od producentů 739 388 tis. litrů mléka (+1,1 %). Zemědělci prodávali mléko za průměrnou cenu 8,23 Kč/litr, tj o 3,2 % nižší než ve 3. čtvrtletí loni.
Porážky a výroba masa
Ve 3. čtvrtletí 2018 bylo na jatkách poraženo 57,4 tis. ks skotu, což je meziročně o 6,6 % více, z toho bylo 22,3 tis. býků (+3,0 %), 27,2 tis. krav (+9,8 %) a 5,7 tis. jalovic (+14,3 %). Vyrobeno bylo 17 225 tun (+8,3 %) hovězího masa. Na meziročně vyšší produkci se projevila také v průměru o 9,4 kg/ks vyšší porážková hmotnost.
Porážky prasat (560,6 tis. ks) ve 3. čtvrtletí meziročně opět mírně klesly (−1,1 %); za negativní jev se dají považovat od počátku roku rostoucí porážky prasnic (+8,1%). Výroba vepřového masa dosáhla 50 792 tun (−0,1 %), přičemž nižší počet poražených prasat byl částečně kompenzován jejich vyšší průměrnou hmotností (115,2 kg/ks jatečná prasata bez prasnic).
V tomto čtvrtletí došlo k mírnému meziročnímu zvýšení výroby drůbežího masa na 41 283 tun (+2,1 %).
Stavy skotu a prasat
Podle statistického šetření o chovu skotu bylo v ČR na začátku 3. čtvrtletí chováno 1 434,2 tis. ks (+1,0 %) skotu. K mírnému meziročnímu poklesu došlo v kategorii do 1 roku (−1,4 %), u býků ve výkrmu bylo zaznamenáno mírné zvýšení (+4,1 %), podobně jako u zapuštěných jalovic (+2,3 %). Stavy krav si zachovaly ustálený trend mírného poklesu u dojených (−0,9 %) a mírného navýšení u masných (+1,8 %).
Stavy prasat meziročně zůstaly téměř stejné (1 557,4 tis. ks; −0,4 %). Stavy selat do 20 kg byly nižší jen o 0,5 %, ale prasat ve výkrmu bylo méně o 2,8 %; z nich nejvýrazněji v hmotnostní kategorii 50-80 kg. U chovných prasat byly vykázány vyšší stavy prasniček (+4,1 %).
Ceny zemědělských výrobců jatečného skotu, prasat a kuřat
Ceny zemědělských výrobců jatečného skotu se ve 3. čtvrtletí meziročně téměř nezměnily (−0,5 %). Nepatrný pokles cen o 0,8 % byl zaznamenán u jatečných býků a telat. Jatečné jalovice se prodávaly za stejnou cenu jako ve srovnatelném období loni, jatečné krávy pouze o 0,1 % dráž. Průměrná cena jatečných býků byla 47,38 Kč/kg v živém nebo 86,22 Kč/kg v jatečné hmotnosti.
Ceny jatečných prasat ve 3. čtvrtletí byly stále hluboko pod úrovní cen ve 3. čtvrtletí minulého roku (−19,7 %) a dosáhly průměrné hodnoty 27,52 Kč za kg živé hmotnosti nebo 35,78 Kč za kg jatečné hmotnosti. Vzhledem k předcházejícímu čtvrtletí se průměrná cena v mase zvýšila o 0,70 Kč za kg.
Ceny jatečných kuřat meziročně mírně klesly (−2,2 %). Výrobci prodávali jatečná kuřata I. třídy jakosti v průměru za 22,64 Kč za kg v živém.
Zahraniční obchod s živými zvířaty a masem
Podle předběžných výsledků zahraničního obchodu[1] s živými zvířaty v hmotnostních jednotkách se v období od června do srpna 2018 více živých zvířat vyvezlo, než dovezlo.
Dovoz živého skotu (1,0 tis. ks) zůstává vzhledem k vývozu (51,2 tis. ks) trvale zanedbatelný. Na straně vývozu převládala zvířata určená k dalšímu chovu (32,3 tis. ks), zvláště skot do 300 kg. Jejich vývoz se meziročně zvýšil o 2,4 %. Telata se vyvážela do Španělska, Belgie a Nizozemska; mladý skot do Turecka, Chorvatska, Slovinska, Maďarska a Rakouska. Zvířat k porážce se vyvezlo 18,9 tis. ks (+2,7 %), což představuje 12 294 tun živé hmotnosti vykrmených zvířat, tj. více než průměrná produkce hovězího masa v ČR za měsíc. Jatečná zvířata se vyvážela především do Rakouska a Německa.
V zahraničním obchodě1) s živými prasaty došlo k výrazným změnám, které meziročně zvýšily jeho aktivní saldo. K podstatnému snížení dovozu a zvýšení vývozu došlo u obou významných kategorií, tj. u selat i jatečných prasat. Obchod se selaty představoval 42,0 tis. ks (−11,5 %) dovezených a 30,2 tis. ks (+71,0 %) vyvezených prasat v průměrné hmotnosti za oba směry obchodu 26,0 kg. Selata se tradičně dovážela z Německa a Dánska. Vývoz směřoval do Maďarska, na Slovensko, do Rumunska a Německa. Jatečná prasata se nedovážela, naopak jejich vývoz se zvýšil na 69,0 tis. ks a 7 995 tun živé hmotnosti (+24,7 %), což v jatečné hmotnosti odpovídá zhruba třetině měsíční produkce vepřového masa v ČR. Vyvážela se na Slovensko, do Maďarska a Německa.
Zahraniční obchod1) s živou drůbeží vykázal kladnou bilanci jak v kategorii jednodenních mláďat, tak jatečné drůbeže. Dovoz jednodenních mláďat meziročně klesl o třetinu (na 2,2 mil. ks), jejich vývoz se zvýšil o 13,8 % na 28,5 mil. ks. Jednodenní brojleři se vyváželi především na Slovensko a do Rumunska, kuřata nosného typu do Polska, Rumunska a Bulharska. Vývoz kuřat určených k porážce vykázal meziroční pokles o 29,2 % na 3 487 tun a směřoval hlavně na Slovensko. Dovoz v této kategorii nebyl významný.
Záporná bilance zahraničního obchodu1) s masem se meziročně mírně zlepšila u hovězího, avšak u vepřového a drůbežího se opět mírně prohloubila.
Dovoz hovězího masa se mírně snížil na 9 550 tun (−2,0 %), jeho vývoz vzrostl na 2 849 tun (+16,5 %). Dovezené maso pocházelo především z Polska, Německa a Nizozemska, vývozy směřovaly hlavně na Slovensko, ale také do Nizozemska a Polska.
U vepřového masa se záporná bilance prohloubila především výrazně nižším vývozem. Dovezeno bylo 66 670 tun (+0,7 %), hlavně z Německa, Španělska a také z Polska, kdežto vyvezeno bylo pouze 6 401 tun (−22,5 %), převážná většina na Slovensko.
Meziročně vyšší schodek zahraničního obchodu s drůbežím masem byl způsoben mírným navýšením dovozu a snížením vývozu. Ve sledovaném období se dovezlo 26 735 tun (+3,3 %), nejvíce z Polska, a vyvezlo 5 066 tun (−5,6 %), hlavně na Slovensko, do Německa a Rakouska.
Nákup mléka a ceny zemědělských výrobců mléka
Ve 3. čtvrtletí bylo nakoupeno od tuzemských producentů 739 388 tis. litrů mléka (+1,1 %), z toho nákup mlékáren činil 632 341 tis. litrů (+0,9 %).
Ceny zemědělských výrobců mléka byly o 3,2 % meziročně nižší. Zemědělci prodávali mléko jakostní třídy Q za průměrnou cenu 8,23 Kč za litr, tj. o 0,17 Kč/l levněji než ve 2. čtvrtletí.
Zahraniční obchod s mlékem a mléčnými výrobky
Výrazný přebytek zahraničního obchodu1) s mlékem a mléčnými výrobky se meziročně zvýšil na 220 014 tun. Navýšil se dovoz (na 67 354 tun; +3,9 %) i vývoz (na 287 368 tun; +6,6 %). Největší podíl na zvýšeném dovozu mělo máslo a syrovátka. Na straně vývozu došlo k navýšení u všech mléčných komodit kromě másla. Na obchodu s mlékem a mléčnými výrobky se nejvíce podílelo Německo a Slovensko v obou směrech, na dovozu také Polsko a vývozu Itálie.
[1] Do obchodu se zeměmi EU (Intrastat) nejsou zahrnuty obchodní operace realizované osobami, které nejsou registrované k DPH. Povinnost vykazovat pro Intrastat nemají ani zpravodajské jednotky s roční hodnotou odeslání a přijetí pod prahem 8 mil. Kč.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
