Severočeské pánevní okresy patřily v 80. letech k nejvíce znečištěným oblastem Evropy. Zprávy o vlivu poškozeného životního prostředí na zdravotní stav populace postupně zesilovaly nespokojenost občanů, kteří vyšli do ulic protestovat. „Tato veřejná ekologická shromáždění vlastně předcházela politickým změnám 17. listopadu 1989. Navazující intenzivní diskuse pak vedly k tomu, že o rok později byly zahájeny přípravy Programu Teplice, jehož cílem bylo vyhodnotit vliv znečištěného ovzduší na zdraví obyvatel, zejména pak na dýchací funkce, průběh těhotenství, vznik nádorových onemocnění, ale i na střední délku života,“ vysvětluje Iva Ritschelová, předsedkyně Českého statistického úřadu, zakladatelka a první vedoucí oddělení statistiky životního prostředí na ČSÚ, které se na vědeckém projektu také aktivně podílelo.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPráce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.
