„Žábronožka letní a nově i listonoh letní se postupně objevili ve všech tůních, do nichž mají zubři a divocí koně přístup,“ doplnil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd. Ochranáři proto v současnosti konzultují se Správou chráněné krajinné oblasti Kokořínsko-Máchův kraj možnost zřízení dalších tůní, v nichž by činnost velkých kopytníků mohla vytvořit další vhodný biotop pro oba druhy ohrožených korýšů.

Listonoh letní se vyskytuje od Británie přes celou Evropu do Ruska a přes střední východ zasahuje až do Indie. V České republice je však kriticky ohroženým druhem, obývajícím převážně náhradní stanoviště, zejména periodické kaluže na polních cestách. Těžištěm výskytu jsou dnes proto bývalé i aktivní vojenské újezdy s hustou sítí nezpevněných komunikací. Je aktivní především od května do srpna, jsou-li příhodné podmínky jako letos, může se vyskytovat až do konce září. Zbývající část roku přežívá ve formě vajíček, která jsou schopna přečkat i desítky let ve vyschlém dně. Podobně jako u žábronožek, i u listonohů trvá vývoj od vajíčka po dospělce pouhé 2 až 3 týdny.

„Jako jinde v areálu svého výskytu, i u nás se zřejmě dříve listonoh letní vyskytoval v dočasných tůních a kalužích na pastvinách. Bohužel, listonozi, podobně jako řada jiných vodních organizmů, jsou extrémně citliví na toxické látky obsažené ve veterinárních léčivech, zejména běžně užívaných přípravcích proti parazitům. Ošetřená zvířata velká množství těchto látek po dlouhou dobu vylučují v trusu, z něhož se dostávají do půdy a vody. Na pastvinách u nás proto listonohy nepotkáme. Jednou z mála, ne-li jedinou, výjimkou je milovická rezervace, kde nejsou toxické veterinární přípravky zvířatům podávány,“ upozorňuje Miloslav Jirků.