V souladu se zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění, Hygienická stanice hlavního města Prahy (dále jen „HSHMP“) vystupuje v dané problematice jako místně a věcně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. HSHMP plní výhradně roli koordinační, konzultační, nařizující, stanovující, spolupracující, metodickou a dozorovou. Samotné hubení hlodavců HSHMP neprovádí. Odpovědnost za provedení deratizace v objektech, na pozemcích a dalších lokalitách, kde je takové opatření potřebné, zákon o ochraně veřejného zdraví ukládá vlastníkům, majitelům či správcům, kteří v případě potřeby deratizace využívají služeb odborných subjektů.

Hlavní město Praha jde příkladem

Problematika výskytu myšovitých hlodavců vyžaduje v Praze trvalou pozornost. Příkladně k danému problému přistupuje například samotné Hlavní město Praha (HMP), většina městských částí HMP a rovněž Pražské vodovody a kanalizace (PVK) jako správce vodohospodářské infrastruktury v Praze. Ve vybraných lokalitách na povrchu deratizaci provádějí městem či městskými částmi vybrané odborné firmy, v kanalizační síti pak PVK. Podle informací poskytnutých pražským magistrátem,  Praha letos na deratizační práce vynaloží cca 3,7 milionu korun.

Deratizační práce v Praze přibližuje časový a územní harmonogram

Postupuje se dle předem schváleného územního a časového harmonogramu, který obsahuje přesný výčet lokalit, kde k realizaci potřebných opatření v průběhu daného roku dojde. Postupy, lokality
a časové harmonogramy prací spojených s deratizací jsou konzultovány s HSHMP jako místně a věcně příslušným orgánem státní správy.

Pražané jsou o realizovaných opatřeních s předstihem informováni prostřednictvím Magistrátu hlavního města Prahy a úřadů městských částí. Harmonogram deratizačních prací, které na majetku hlavního města Prahy letos odborné firmy v jednotlivých částech metropole provedou, obdržela HSHMP v těchto dnech.

Kde se potkani v Praze nejčastěji vyskytují?

V Praze jsou lokality se zvýšeným výskytem potkanů, nebo téměř žádným. Místa výskytu se často mění, protože potkani neustále migrují. Právě kvůli migraci se v rámci deratizace ošetřují vždy větší plochy, čímž je možné zamezit dalšímu šíření potkanů. Na potkany lidé mohou narazit nejpravděpodobněji v místech, kde se hromadí odpadky, které jim slouží jako potrava. Dalším problémem jsou lokality s rozestavěnou infrastrukturou nebo neupravované porosty zelených ploch. Tradičními destinacemi potkanů jsou také místa, která obývají lidé bez domova.