Mediálně akcentovaná tvrzení se liší od dokumentů zpracovaných a zveřejněných ze strany nevládních organizací. Například výzkum provedený na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity na vzorku 4200 územních řízení z roku 2013 ukázal, že sdružení se účastnily 251 územních řízení, což představuje necelých šest procent řízení. V pouhých 17 případech podaly odvolání a jen ve dvou případech ze zmíněných 4200 řízení sepsaly žaloby. K soudu se dostalo pouhých 0,047 procenta územních rozhodnutí.
Poslední novela stavebního zákona a zákona o posuzování vlivů záměrů na životní prostředí se zdůvodněním odstranění hlavních příčin pomalé přípravy staveb, zásadně omezila participaci sdružení v procesech přípravy a rozhodování stavebních úřadů. Oslabena byla také pozice vlastníků nemovitostí a obcí. Ministryně resortu pro místní rozvoj představila principy dalšího návrhu nového stavebního zákona, jehož teze vychází opět z uvedených tvrzení. Bohužel žádná analýza nebo rozbor příčin pomalé přípravy a procesů povolování však nebyl zpracován ani předložen.
Sedm senátorů se proto obrací písemnou žádostí na ministra dopravy o zajištění objektivní analýzy skutečného stavu a poskytnutí stanoviska obsahujícího doložitelné informace příčin více než desítku let trvajícího procesu přípravy a povolování prioritních dálničních staveb. „Naším zájmem je mít k dispozici objektivní a nezpochybnitelné podklady pro zákonodárnou činnost, která by měla vést k odstranění příčin dalšího prodlužování špatného stavu naší dálniční a silniční sítě“.
Senátoři za nejvhodnější považují provedení analýzy na sledovaných jedenácti dálničních stavbách, pro které byla vydána výjimka ověření EIA (dle usnesení vlády č. 722 ze dne 24. 8. 2017).
prof. RNDr. Václav Hampl, DrSc.
Ing. Bc. Anna Hubáčková
Renata Chmelová
Mgr. Šárka Jelínková
PhDr. Zdeněk Papoušek
RNDr. Jitka Seitlová
Mgr. Jiří Šesták, Ph.D.
Psali jsme:
autor: Tisková zpráva
