Na vzniku parodontitidy se podílejí genetické faktory, spouštěčem nejčastěji bývá dlouhodobé usazování zubního plaku kolem dásní a mezi zuby, kde se hromadí bakterie. Ty při přemnožení vyvolávají zánět dásní, a ten se může postupně rozšířit až do hlubších prostor. Rozvoj parodontitidy kromě nedostatečné ústní hygieny ovlivňují i jiné faktory, například kouření, nemoci, stres, oslabená imunita nebo hormonální změny.
„Nejčastěji se zánětlivá onemocnění zubů začnou projevovat mezi 35 a 45 lety. Pokud se jejich nástup nezachytí, onemocnění postupuje tiše dál a v pozdějším věku může vést až ke ztrátě zubů,“ vysvětluje Filip Hromčík, parodontolog a vědec působící ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně. Podle lékařů se parodontitida v počátcích spíše než ustupováním dásní projevuje krvácením dásní, zápachem z úst nebo úbytkem kosti.
Tým složený z českých vědců a vědkyň jako první na světě vyvinul dentální nanonit s obsahem prospěšných probiotických kultur, které umí potlačovat výskyt bakterií způsobujících záněty dásní. Žádná jiná zubní nanonit, a dokonce ani běžná zubní nit doplněná o probiotickou kulturu, na světě není.
Při správném použití nanoniti se tak živé probiotikum daří dostat do míst pod okrajem dásně a snížit tak výskyt parodontálních bakterií. „Probiotika se dostanou do dásňového žlábku současně s mechanickým čistěním zubu, takže má vlastně dva účinky v jednom,“ uvádí Hromčík. „Zubní nit je navíc produkt, který kromě profesionálů – tedy dentálních hygienistek nebo lékařů, zvládnou použít i samotní pacienti v pohodlí domova. Dá se používat pravidelně a dlouhodobě, což má na zdraví zubů a dásní největší efekt,“ dodává.
Mikroskopický snímek nově vyvinuté nanonitě. Fotografii pořídil výzkumný tým z Technické univerzity Liberec
Nanonit byla vytvořena ze splétaných nanovláken nanesených na mikrovlákenný základ týmem doc. Kuželové Košťákové z Technické univerzity v Liberci ve spolupráci s firmou Wikinomist s.r.o. a projektovým týmem. Díky této struktuře je možné na ni aplikovat probiotickou kulturu a zajistit její životaschopnost. Testování kvalitativních vlastností samotné nanoniti s probiotiky probíhalo také na Mikrobiologickém ústavu FNUSA LF MU pod vedením prof. Filipa Růžičky a na Univerzitě obrany v týmu prof. Zdeňka Pokorného. „Analýzou orálního mikrobiomu u pacientů, kteří používali naši dentální nanonit, jsme objektivně prokázali bezprostřední i dlouhodobý efekt po její aplikaci,“ vysvětluje molekulární genetička a vedoucí brněnského týmu Petra Bořilová Linhartová, která působí v centru RECETOX na Masarykově univerzitě. Tato klinická studie byla letos publikována v prestižním časopisu Probiotics and Antimicrobial Proteins. Uvedení probiotické zubní nanoniti na český trh se dá očekávat v příštím roce.
Výzkum byl financován z projektu TAČR a také z projektu HORIZON EUROPE CETOCOEN EXCELENCE, ve kterém je spolu s RECETOX PřF MU partnerem FNUSA, UCL v Londýně a ETH v Curychu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
