Nově bude správce daně před vydáním zajišťovacího příkazu daňovému subjektu pečlivěji osvětlovat alternativní možnosti úhrady jistoty. Jedná se například o zástavní právo zřízené k majetku třetí osoby, ručení třetí osoby, finanční záruky nebo jiné zákonné způsoby zajištění tak, aby nedocházelo k nežádoucímu utlumení podnikatelské činnosti, ale zároveň nemohlo dojít k nežádoucímu vyvedení majetku mimo dosah orgánů Finanční správy. Finanční správa také zpřísní nároky na kvalitu odůvodnění každého vydaného zajišťovacího příkazu. Nově bude například metodicky upraven minimální rozsah podkladů, bez kterých nebude možné zajišťovací příkaz provést.
Ministerstvo financí současně zahájí mezirezortní diskuzi o legislativním ukotvení možné alternativního k institutu zajišťovacího příkazu v podobě méně invazivního nástroje správy daní. Zavedení takového mechanismu, podobného předběžnému opatření využívanému v insolvenci, nicméně přesahuje rámec daňového práva a gesce Ministerstva financí. Institut by spočíval v možnosti daňového subjektu zvolit si jako alternativu namísto zajišťovacího příkazu řádně jmenovaného správce s odbornými znalostmi, jehož schválení by po nezbytně nutnou dobu podléhaly všechny operace směřující ke zmenšení majetku příslušného daňového subjektu.
Výhody a nevýhody, stejně jako konkrétní podoba takového nástroje bude podrobena odborné diskuzi s relevantními rezorty. Finanční správa téma otevře již na říjnovém semináři k zajišťovacím příkazům, který se uskuteční na půdě Nejvyššího správního soudu za účasti představitelů Komory daňových poradců, Ministerstva financí, Finanční správy, Nejvyššího správního soudu a podnikatelských svazů a dalších institucí.
Z analýzy zajišťovacích příkazů vydávaných Finanční správou, kterou Ministerstvo financí v rámci transparentnosti zveřejňuje v plném rozsahu, vyplývá, že Finanční správa tento institut nenadužívá. Vydáním zajišťovacího příkazu je dotčena velmi úzká skupina plátců DPH, jejichž podíl na celkovém počtu plátců DPH se pohybuje v rozmezí od 0,040 % do 0,084 %, přičemž od roku 2015 tento podíl vykazuje klesající tendenci.
Vydání každého zajišťovacího příkazu podléhá deseti kontrolním článkům na různých úrovních Finanční správy. Systém deseti kontrolních článků znemožňuje, aby byl zajišťovací příkaz vydán bez náležité majetkové analýzy daňového subjektu a související právní argumentace.
V rámci statistického vyhodnocení odvolacího řízení bylo zjištěno, že dvě třetiny dotčených daňových subjektů nepodaly proti vydanému zajišťovacímu příkazu odvolání a akceptovaly tak splnění zákonných podmínek pro vydání zajišťovacího příkazu. Finanční správa s konečnou platností neuspěla v 7 řízeních (u 6 daňových subjektů), což představuje 3,7 % všech soudních řízení. Dosavadní praxe finanční správy tedy nevykazuje nesprávné systémové nastavení. Díky vytvoření podmínek pro lepší výměnu informací v rámci Finanční správy by mělo dojít k dalšímu snižování zajišťovacích příkazů, které neobstojí v rámci soudního přezkumu.
„Pracovníkům Finanční správy, kteří jsou v posledních měsících vystaveni bezprecedentní mediální štvanici, ale přesto neustupují z důsledného plnění své pro fungování země nezastupitelné role, patří poděkování. Díky dobré práci Finanční správy se daří rozkrývat podvody v řádech miliard korun a podstatně se zvyšuje výběr daní, bez něhož by vládní priority, jako je například zvyšování platů učitelů, zůstaly jen na papíře,“ říká ministr financí Ivan Pilný.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
