Nově bude správce daně před vydáním zajišťovacího příkazu daňovému subjektu pečlivěji osvětlovat alternativní možnosti úhrady jistoty. Jedná se například o zástavní právo zřízené k majetku třetí osoby, ručení třetí osoby, finanční záruky nebo jiné zákonné způsoby zajištění tak, aby nedocházelo k nežádoucímu utlumení podnikatelské činnosti, ale zároveň nemohlo dojít k nežádoucímu vyvedení majetku mimo dosah orgánů Finanční správy. Finanční správa také zpřísní nároky na kvalitu odůvodnění každého vydaného zajišťovacího příkazu. Nově bude například metodicky upraven minimální rozsah podkladů, bez kterých nebude možné zajišťovací příkaz provést.

Ministerstvo financí současně zahájí mezirezortní diskuzi o legislativním ukotvení možné alternativního k institutu zajišťovacího příkazu v podobě méně invazivního nástroje správy daní. Zavedení takového mechanismu, podobného předběžnému opatření využívanému v insolvenci, nicméně přesahuje rámec daňového práva a gesce Ministerstva financí. Institut by spočíval v možnosti daňového subjektu zvolit si jako alternativu namísto zajišťovacího příkazu řádně jmenovaného správce s odbornými znalostmi, jehož schválení by po nezbytně nutnou dobu podléhaly všechny operace směřující ke zmenšení majetku příslušného daňového subjektu.

Výhody a nevýhody, stejně jako konkrétní podoba takového nástroje bude podrobena odborné diskuzi s relevantními rezorty. Finanční správa téma otevře již na říjnovém semináři k zajišťovacím příkazům, který se uskuteční na půdě Nejvyššího správního soudu za účasti představitelů Komory daňových poradců, Ministerstva financí, Finanční správy, Nejvyššího správního soudu a podnikatelských svazů a dalších institucí.