Zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb (dále jen „ZoET“), stanoví, že evidovanou tržbou je platba, která splňuje formální náležitosti pro evidovanou tržbu definované v § 5 ZoET a která zakládá rozhodný příjem (příjem z podnikání).

Formální náležitosti pro evidovanou tržbu jsou naplněny mimo jiné v případě, kdy je platba uskutečněna bezhotovostním převodem peněžních prostředků, k němuž dává příkaz plátce prostřednictvím příjemce, kterým je poplatník, který má tržbu evidovat (§ 5 písm. b) ZoET). Tímto bezhotovostním převodem se rozumí provedení převodu peněžních prostředků z platebního účtu, k němuž dává platební příkaz plátce prostřednictvím příjemce ve smyslu § 3 odst. 1 písm. c) bod 3. a § 3 odst. 1 písm. d) bod 3. zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů.

Typicky se jedná o:

• bezhotovostní transakce, kde dochází k osobnímu styku zákazníka s prodávajícím a zákazník dává platební příkaz prostřednictvím prodávajícího (resp. platebního terminálu), zejména transakce uskutečňované prostřednictvím platebních karet (debetních či kreditních, virtuálních umístěných např. v mobilním telefonu). Přitom není rozhodné, zda je platební terminál ve vlastnictví poplatníka nebo je mu pouze propůjčen.
•  bezhotovostní transakce realizované bez osobního styku zákazníka s prodávajícím, uskutečňované prostřednictvím internetu. Může se jednat např. o placení prostřednictvím platebních bran.

Při evidování tržby je poplatník povinen postupovat dle § 18 ZoET, musí tedy nejpozději při uskutečnění evidované tržby zaslat datovou zprávou údaje o této evidované tržbě správci daně a vystavit účtenku tomu, od koho evidovaná tržba plyne. Uskutečněním evidované tržby se v případě karetní či obdobné operace rozumí vydání příkazu k jejímu provedení ve smyslu § 18 odst. 2 písm. b) ZoET, a to bez ohledu na to, zda se jedná o transakce uskutečněné v rámci osobního styku zákazníka s prodávajícím nebo o transakce uskutečněné prostřednictvím internetu bez osobního styku zákazníka s prodávajícím.