Toto stanovisko říká, že nařízení vlády č. 91/2010 Sb. nelze aplikovat na plynové spotřebiče a majitel, správce objektu či uživatel spotřebiče na plynné palivo tudíž nemusí provádět čištění, kontrolu ani revizi spalinových cest podle tohoto nařízení. Jako soudní znalec v  oboru stavebním, se zvláštní specializací kominictví, nemohu souhlasit a dovoluji si vysvětlit, proč.

ČSTZ opírá své stanovisko o dva dílčí závěry:

1) provoz plynového spotřebiče lze považovat z hlediska legislativního, konkrétně na základě zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, za provoz bez zvýšeného požárního nebezpečí

2) provoz komína a kouřovodu, jimiž jsou odváděny spaliny od plynového spotřebiče, lze považovat za požárně bezpečný z hlediska technického, neboť při spalování plynů nevznikají hořlavé zbytky (saze) v množství, které by mohlo ohrozit požární bezpečnost objektu, a navíc není k dispozici zdroj schopný zapálit omezené množství sazí

Podívejme se na problematiku kontroly spalinové cesty z hlediska soudního znalce. Na úvod podotýkám, že nařízení vlády č. 91/2010 Sb. je právní předpis projednaný v legislativním procesu všemi resorty a legislativní radou vlády a schválený vládou. V § 2 „Kontrola spalinové cesty“ tohoto nařízení je mimo jiné uvedeno v odstavci (2) pod písmenem e), že kontrola se provádí posouzením jejího stavebně technického stavu.