„Automatický indexační mechanismus má vycházet z prognózy ministerstva financí, na základě které se mimo jiné sestavuje státní rozpočet. Pokud stát při zvyšování nejnižší zaručené mzdy nebude brát v potaz budoucí vývoj českého hospodářství a bude pracovat výhradně se zpětnými ukazateli, minimální mzda poroste i v ekonomické recesi. Indexace má přitom být postavena na mediánovém příjmu místo na průměrné mzdě. Medián přece lépe vypovídá o skutečné úrovni mezd v ČR,“ vysvětluje prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý s tím, že Hospodářská komora dlouhodobě usiluje o odpolitizování minimální mzdy a nastavení systematického a transparentního řešení jejích změn, a to ve vztahu k reálnému výkonu národní ekonomiky a s ohledem na budoucí vývoj hospodářství. „Odtržení od reality je zřejmé i z toho, že další navrhovaná zákonná pravidla pro nastavení minimální mzdy jsou zkonstruována tak, že ani v krizových situacích, kdy mzdy v celé ekonomice poklesnou nebo výrazně poklesne HDP, nesmí být minimální mzda snížena,“ dodává Dlouhý.

Zároveň připomíná, že se ministryně práce a sociálních věcí už před dvěma lety snažila neúspěšně zavést mechanismus, podle něhož by se stanovila úroveň minimální mzdy od 1. ledna následujícího roku ve výši hrubé průměrné mzdy předchozího roku a koeficientu 0,44. Koeficient 0,44 tehdy MPSV zvolilo, aby podíl minimální a průměrné mzdy v daném kalendářním roce činil cca 40 %. „Otázkou tedy je, zda je to jen obava z větší inflace, co stojí za změnou názoru paní ministryně, protože nyní navržený koeficient 0,5 velmi připomíná odborářský požadavek, aby minimální mzda směřovala k polovině průměrné mzdy,“ poznamenává prezident Hospodářské komory.