Čím je likvidace škod v dopravě oproti jiným oblastem pojištění specifická?
Doprava je nepřetržitá lidská aktivita, která je spojena s riziky různých druhů škodních událostí, u kterých více než u jiných oborů hraje roli lidský faktor. I přes obrovský důraz na prevenci, kdy s klienty velmi úzce spolupracujeme, školíme je, jak předcházet vzniku škody, případně jak již vzniklou škodu minimalizovat, jak se chovat, když ke škodě dojde, nelze zabránit škodám způsobeným lidským faktorem.
V čem je hlavní problém? Co dělají špatně?
Velmi často je problém v komunikaci mezi dispečerem a řidičem. Řidiči mají pocit, že všechno vědí, neinformují dispečera o problémech, které nastanou v průběhu přepravy, příjemce zboží jim vepíše výhradu do přepravního dokladu. Řidič tuto skutečnost nenahlásí svému dispečerovi a pak dochází ke komplikacím při likvidaci škodní události.
Nebo při vykládce chybí část zboží. V povinnostech pojištěného je, že musí přivolat policii. V praxi se stává, že řidič neinformuje dispečera a on sám situaci vyhodnotí tak, že není nutné policii přivolat. V tomto okamžiku nastává problém. Pojistitel může odmítnout poskytnout pojistné plnění. Dříve se stávalo, že klienti dohlásili událost policii se zpožděním po svém návratu na území ČR. Pojistitelé toto do určité doby akceptovali. V současné době je v povinnostech pojištěného hlásit událost v místě a době zjištění podezření na spáchání trestného činu.
Takže jde často o pochybení řidiče?
Ne vždy, ale často by řidiči mohli, kdyby dodrželi postupy, které jim systém umožňuje, zabránit poškození zboží, nebo by bylo mnohem jednodušší prokázat, kdo za škodu odpovídá.
Naši klienti často říkají, že řidiči jsou jako malé děti. Když už k něčemu dojde, tak tvrdí, že oni za nic nemůžou. Za to může někdo jiný.
U většiny škod je potřeba doložit vyjádření řidiče. My při školení zdůrazňujeme, že řidič má uvést ve svém vyjádření jen to, co ví stoprocentně. Místo toho řidič často uvádí své úvahy, jak ke škodě asi došlo a eventuelně že ke škodě došlo vinou například skladníka, protože zboží špatně naložil. Běžné tedy je přehazování viny na druhého. Obecně platí, že řidiči, když přebírají náklad a něco není v pořádku, mají napsat výhradu do nákladního listu CMR a ideálně předat informaci dispečerovi, pak je velká šance, že jejich výhrada přispěje ke zdárnému prošetření škodní události a v lepším případě i vyvinění dopravce za vzniklou škodu. Bohužel to velmi často neudělají.
Z jakého důvodu?
Výjimečně řidič tvrdí, že mu výhradu nedovolili vepsat nebo ji dopíše dodatečně, což není v pořádku. Ve většině případů mám pocit, že řidičům je úplně jedno, že neudělají, co mají a že jejich zaměstnavatel bude muset zaplatit škodu, za kterou by nemusel nést odpovědnost. Řidičů je na trhu nedostatek. A v případě, že k něčemu dojde, tak jdou o dům dál. Navíc pro naše dopravní firmy jezdí i zahraniční řidiči (Bulhaři, Ukrajinci apod.) a v mnoha případech je zde také i jazyková bariéra.
Jaká je v této oblasti nejčastější škodní událost?
Odcizení nákladu, zatečení vody do nákladového prostoru, poškození nákladu při brzdném procesu. Co se týče prudkého brždění, tak to úzce souvisí se zajištěním nákladu proti posunu na ložné ploše. Náklad musí být vždy zajištěn tak, aby vydržel nástrahy běžného provozu, a to včetně prudkého brždění.
Na základě čeho se škoda stanovuje?
Je potřeba určit rozsah a výši vzniklé škody. V případě odpovědnosti dopravce porovnáváme náhradovou povinnost dopravce, která se počítá z hrubé hmotnosti zničeného nákladu, se skutečně vzniklou škodou. Náhradová povinnost dopravce určuje horní hranici, kterou je dopravce povinen uhradit.
To v praxi někdy vede k paradoxům, kdy například při přepravě mobilního telefonu za 20 tisíc korun dopravce odpovídá za vzniklou škodu jen desítkami korun. Zbytek do plné hodnoty zaplatí v tomto případě majitel z vlastní kapsy nebo si sjedná tzv. cargo pojištění.
Jsou případy, kdy může majitel dostat od dopravce plnou cenu, i když nemá cargo pojištění?
Pokud dopravce způsobí škodu hrubě nedbalostním jednáním nebo úmyslně, pak odpovídá podle Úmluvy CMR článku 29 do plné hodnoty zboží. Jde o specifické případy, jako je například parkování na místech, které nejsou určená k parkování (osamělá místa u lesa apod.) nebo na místech, která nejsou v seznamu parkovišť, která požaduje objednatel přepravy využít.
Jak taková jednání probíhají?
Pokud existují na dané případy rozhodnutí soudu a je evidentní, že se jedná o hrubě nedbalostní jednání, tak někteří pojistitelé, kteří kryjí tento typ škod, poskytnou plnění v plné výši nebo někteří trvají na rozhodnutí soudu o hrubě nedbalostním jednání.
My jsme v poslední době řešili například odcizení zboží ve výši cca 43 tisíc eur. Řidič dopravce z 5 zastavení použil 4 doporučená objednatelem přepravy a 1 zastavení bylo na neschváleném místě za podivných okolností, kdy řidič uváděl, že mu nebylo dobře, byl unavený a chtělo se mu spát. Měl podezření, že mu někdo dal něco do kávy při zastávce na benzínové pumpě. Tuto skutečnost však uvedl jen do svého vyjádření pro pojišťovnu, nikoliv u policejního výslechu.
Náhradová povinnost dopravce přitom byla cca 20 tisíc eur. Zástupce poškozeného chtěl plnou náhradu, protože řidič jedenkrát zaparkoval mimo seznam povolených parkovišť. Po dohodě s pojistitelem byl poškozenému zaslán návrh na vyrovnání nejdříve ve výši náhradové povinnosti, s tím ale majitel odcizeného zboží nesouhlasil. Nakonec se povedlo úspěšně uzavřít dohodu o mimosoudním narovnání ve výši 25 tisíc eur.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
