Tyto výsledky ukázal monitoring šelem, na kterém se podílejí Hnutí DUHA Olomouc, Česká zemědělská univerzita a partneři projektu OWAD (ZDE), polské sdružení WILK, Správa národního parku Šumava a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Data se vztahují k takzvanému vlčímu roku 2017/2018, což zahrnuje období od května 2017 do konce dubna 2018, které lépe odpovídá rozmnožovacímu cyklu vlků než kalendářní rok: vlčata se totiž většinou rodí v dubnu.

Genetický výzkum publikovaný v loňském roce ukázal, že Česká republika se nachází na křižovatce rekolonizačních cest vlků z různých koutů Evropy [1]. Nejčastěji se do Čech dostávají vlci ze severu - ze středoevropské nížinné populace, jejíž centrum je v západním Polsku a Německu. Na Moravu a do Slezska se zatím šíří vlci ze slovenských a polských Karpat. Ojediněle se na našem území mohou dostat vlci až z Alp, odkud pochází jeden ze šumavských vlků.