Zaměstnavatele by odměňování zaměstnanců za jednoduchou, nenáročnou a nekvalifikovanou práci vyšlo na další 2 miliardy korun za rok. Paradoxem ale je, že výrazně by z tohoto „koláče“ kvůli tuzemskému vysokému odvodovému zatížení profitoval stát. Ten by si z navýšení od zaměstnavatelů a jejich zaměstnanců pobírajících minimální mzdu ukousnul tři čtvrtě miliardy korun za rok na daních a odvodech.

„Skokové zvyšování minimální mzdy zaměstnavatelům škodí hned několikrát. Jednak jim znemožňuje přípravu podnikatelských plánů, ale také samozřejmě zdražuje cenu práce, která podléhá jedné z nejvyšších odvodových zátěží v zemích OECD,“ upozorňuje prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Pokud by minimální mzda vrostla z dnešních 11 tisíc korun rovnou na 12 200 korun, celkové mzdové náklady na jednoho jediného zaměstnance pobírajícího nejnižší možný výdělek by totiž vrostly o více než 19 tisíc korun ročně.