Nejde přitom jen o samotnou rostoucí cenu energií. Riziko, že kvůli zdražování elektřiny a plynu na světových burzách mohou zkolabovat někteří čeští dodavatelé elektřiny, kteří nejsou schopni zajistit elektřinu pro stávající zákazníky za aktuálně platné ceny, Hospodářská komora označovala ve svých krátkodobých prognózách za vysoké.

Zákazníci (spotřebitelé i podnikatelé) jsou sice před přerušením dodávek chráněni institutem dodavatele poslední instance, ti jim ale nebudou schopni garantovat stávající nabízené ceny. Nabídnout jim mohou ale s ohledem na svou ekonomickou stabilitu pouze cenu tržní, která je již nyní extrémně vysoká.

Hlavními důvody pro růst cen elektřiny je přitom vysoká cena emisních povolenek a vysoké ceny zemního plynu, rozpad globálních dodávek a přepravy a přírodní podmínky, které ovlivnily dodávky energií z obnovitelných zdrojů v sousedních zemích.

Ceny zásadních vstupů (materiály, součástky, energie) spolu s náklady práce jsou hlavními tahouny růstu cen. Vedle spotřebitelské inflace rostou i výrobní ceny, tedy ceny zboží a služeb pořizovaných podnikateli. Intenzivněji tento problém vnímají právě firmy ve zpracovatelském průmyslu.

Vývoj cen energií bude přitom tlačit na růst cen ještě u většího podílu firem, a to nejen v průmyslu. Dražší vstupy způsobí zřejmě i větší otálení co se týká náročnějších investic a tím se bude oddalovat i oživení české ekonomiky.