Informační povinnost dlouhodobě neplní nadpoloviční většina společností. „Neplnění zákonem stanovených pravidel na straně jedné, a nevymáhání platné legislativy na straně druhé, z pohledu transparentnosti podnikatelského prostředí vnímáme negativně,“ komentuje statistiky analytička Bisnode Petra Štěpánová s tím, že s sebou přináší celou řadu negativních jevů jako je například prostor pro korupci nebo konkurenční výhodu právě pro ty společnosti, které porušují zákon.
„Je vhodné prosadit pravidlo, díky kterému společnosti, které nesplní informační povinnost, nebudou moci získat veřejnou zakázku či dotaci“ říká Janusz Konieczny, analytik Nadačního fondu proti korupci, který této problematice dlouhodobě věnuje a dodává: „Řešení lze rovněž hledat v podstatném zvýšení vymahatelnosti práva. Rejstříkové soudy by měly uplatňovat sankční mechanismy či dokonce přistoupit k řízení o zrušení společností s likvidací. Zatímco Krajský soud v Brně přistupuje k tomuto problému relativně pečlivě a v období od 1. 1. 2014 do 31. 3. 2015 udělil 723 pořádkových pokut, Městský soud v Praze udělil ve stejném období pouze 280 pokut, ačkoliv právě v Praze je zapsaných mnohem více společností a nedodržování informační povinnosti je zde nejvyšší. Pro změnu Krajský soud v Ostravě nebyl schopen údaj o pokutách vůbec zjistit.“ „Pokud by stát začal systematicky vymáhat pokuty za neplnění informační povinnosti, mohl by podle našich výpočtů získat nejméně 13,7 miliard korun, ale až 256,3 miliardy korun dodatečných příjmů do státního rozpočtu,“ dodala Petra Štěpánová z Bisnode.
Za rok 2014 doposud informační povinnost nesplnilo více než 71 % firem, za rok 2013 přes 61 procent. Z hlediska právní formy dlouhodobě tuto zákonnou povinnost spolehlivěji plní spíše akciové společností než společnosti s ručením omezeným.
Plnění informační povinnosti v letech 2010 – 2014*
