IDNES zveřejnila v neděli článek „Covid i Ukrajina. Desetina učitelů na českých školách podléhá dezinformacím“ (1). IDNES s odkazem na nedávný průzkum Univerzity Palackého “Český učitel ve světě médií”, který zkoumal postoje učitelů ke covidu a válce na Ukrajině (2), uvádí, že „zavádějícím informacím propadá přibližně 10 procent vyučujících.“ Podle závěrů samotného průzkumu: „10,41 % českých pedagogů posuzuje pravdivost předložených výroků chybně, věří nepravdivému obsahu, dezinformacím, konspiracím, hoaxům a mýtům.” Kdo ovšem určuje, co jsou dezinformace a hoaxy, když sám stát byl po dva roky a stále je prvotním šiřitelem nehorázných dezinformací o covidu s obrovskými společenskými následky, a ztratil tak důvěru velké části veřejnosti?

V uvedeném průzkumu Univerzity Palackého například figurovala otázka: „Omezují opatření zaváděná státem proti šíření koronaviru svobodu a demokracii?“ Tento výrok označilo jako pravdivý 29,88 % pedagogů, 41,76 % pedagogů ho označilo jako nepravdivý, 21,81 se nedokázalo rozhodnout. Ve skutečnosti akademici sami v komentáři potvrzují, že k omezování došlo (3).

IDNES na základě univerzitního průzkumu uvádí, že: „Mezi učiteli byly populární dezinformace spojené s očkováním proti covidu-19, kdy se například neočkovaní učitelé nechtěli stýkat s očkovanými, protože očkovaní jsou pro ně nebezpeční a aktivně covid-19 šíří. V jedné z českých škol si například děti v rámci hodiny zeměpisu vyslechly od učitelky, že se nebude očkovat mimo jiné proto, že člověk po očkování může ochrnout. Zažil jsem i mnoho učitelů zpochybňujících smysl roušek,“ říká Kamil Kopecký, autor výzkumu a vedoucí Centra prevence rizikové virtuální komunikace na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého.

Podívejme se na citované „dezinformace“ blíže. Loni na podzim a během zimy zimě šířili virus především očkovaní lidé, kteří se podle vládních nařízení nemuseli testovat (4). Neočkovaní učitelé tedy jednali správně, pokud se svým očkovaným a netestovaným kolegům raději vyhýbali. Ochrnutí může být jedním z řídkých, avšak tragických nežádoucích účinků očkování, jak dokládá příběh zdravé a vitální ženy, která zemřela několik dní po očkování na krvácení do mozku a následné ochrnutí těla (5). Přínos roušek je řadou autorit a mnoha studiemi vyvracen od samého počátku infekce (6), nemluvě o využití zdravého rozumu k pochopení samotného principu dýchání. Ve skutečnosti tedy nejde o podléhání učitelů dezinformacím, ale o jejich oprávněné jednání vycházející z kritického zpracování dostupných informací.

Závažnější než zmíněné konkrétní rozpory je však principiální fakt, že na „nezávislé“ akademické půdě vzniká průzkum, který pak slouží jako dehonestační nástroj snižující důvěryhodnost učitelů, zatímco sám stát šířil a šíří o covidu od začátku dodnes zcela zásadní dezinformace. Právě ty sloužily Babišově i Fialově vládě k masové manipulaci a mají nezměrné a mnohostranné společenské dopady. Tyto oficiální dezinformace a jejich důsledky stát nikdy nepřiznal.