Zisk je v moderním bankovnictví na prvním místě. Jak je tomu u muslimů?

Dá se říci, že hlavním smyslem fungování bank v Evropě či Americe nebo v jiných částech světa není spokojenost klienta a služba pro klienta, ale především dosažení zisku pro vlastníky, tedy akcionáře banky. Zajištění zisku se podřizuje téměř vše a každé konání banky má v podtextu zajištění zisku, ať už se tváří jakkoliv. Dokonce i charitativní a příspěvková činnost bank je v myšlení těchto institucí způsobem jak se zviditelnit a využít tuto "dobročinnost" ve svých marketingových kampaní.

Islámské bankovnictví čerpá z historie a tradic a tyto zvyky dodržuje. Banky, ani podniky či občané se nepotřebují chlubit něčím, co je normální a to již po staletí. U muslimů je tak normální udílet almužnu chudým. Dělá se to již po staletí a dělají to i banky. Každá islámská společnost tak věnuje vždy a bez výjimek 2,5 procenta svých čistých příjmů na charitu - almužnu chudým. Je to něco zcela normálního nad čím se nikdo nepozastavuje. Muslimové neřeší, že akcionáři banky dostanou z čistého zisku o 2,5 procenta méně. Je totiž zcela běžné, že bohatí cítí solidaritu s těmi chudými a podporují je.