Technologie posouvají hranice, ale ne každý je na to připraven. Někdo má přístup ke všemu, jiný se ztrácí hned v první aplikaci.
Digitální platby mění každodenní návyky Čechů
Bezhotovostní platby se v Česku staly běžnou součástí života. V obchodech lidé místo hotovosti sahají po mobilu, v aplikaci si koupí jízdenku i oběd a účet zaplatí jediným kliknutím. Je to rychlé, jednoduché a přehledné. Podíl digitálních transakcí dál roste a většina Čechů už hotovost vytahuje jen výjimečně.
Změna je vidět i v každodenních situacích. Dřív se za parkování v automatu platilo drobnými, dnes stačí otevřít aplikaci a částka se automaticky odečte z vašeho účtu. Stejně fungují vstupenky do kina nebo na koncerty, beze front a papírových lístků.
S digitalizací se mění i naše volnočasové aktivity. Do online světa se přesouvá například hraní her. Ať už to jsou střílečky, strategie, nebo třeba kasino, většina lidí dává přednost online prostředí, kde lze platit kartou, přes e-peněženku nebo kryptoměnami. Oblibu těchto platforem zvyšují i propagační nabídky. Příkladem může být při prvním vkladu na automaty online bonus, který zvýší dostupný zůstatek.
Podobný posun vidíme i u sportu. Lidé si lekce nebo permanentky kupují online a trénují podle videí doma. Dřív to bez hotovosti nešlo, dnes se celý proces odehraje během pár vteřin.
Kryptoměny v Česku
Zájem o kryptoměny v České republice roste. Důvodem je dostupnost mobilních aplikací a zlepšující se bezpečnostní standardy. Lidé si zvykají spravovat aktiva prostřednictvím telefonů a nové technologie jim to usnadňují.
K tomu přibyla i evropská regulace MiCA, která vyžaduje licencování pro firmy nabízející kryptoslužby. Spotřebitelé jsou tak lépe chráněni před podvodnými projekty.
Výhody jsou znatelné hlavně u mezinárodních plateb. Poslat peníze do zahraničí je otázkou minut, ne dnů. U menších firem to snižuje náklady, což jim pomáhá prorazit i mimo Evropu.
Na druhou stranu, komplikací zůstává volatilita. Cena aktiva může během pár dní prudce klesnout. Přesto se kolem krypta buduje v Česku silná IT scéna. Pražské startupy testují blockchain v oblasti hlasování nebo správě dokumentů. Odborníci ale varují, že bez základního vzdělání o rizicích může být tato oblast pro mnoho lidí nebezpečná.
Digitální euro
Evropská centrální banka připravuje digitální euro. Tato nová měna by mohla zjednodušit platby a zrychlit obchod s okolními státy. Zvlášť při přeshraničních transakcích by to mohlo proces výrazně ulehčit.
Z pohledu bezpečnosti jde o posun dopředu. Digitální euro by bylo kryté centrální bankou, takže nehrozí padělání. Rychlejší platby, nižší poplatky a méně starostí s převody, to vše jsou jasné výhody.
Na druhé straně tu jsou i obavy. Zavedení digitální měny by Česku mohlo vzít část kontroly nad měnovou politikou. ECB by určovala pravidla, což není každému po chuti.
Otázky se točí i kolem soukromí. Digitální transakce by mohly být zpětně dohledatelné. To vzbuzuje obavy z možného státního dohledu. Řešením mohou být limity na maximální zůstatek nebo jasná pravidla, co smí být sledováno. Další obavou je, že pokud se nezapojí i venkov a starší generace, může to prohloubit digitální rozdíly.
Když efektivita potlačuje blízkost
Digitalizace zjednodušuje spoustu věcí, ale zároveň mění mezilidské vztahy. V zemi, kde má lidský kontakt silnou tradici, si toho všímá stále víc lidí. Místo telefonátu přichází zpráva. Místo osobního nákupu algoritmus. A místo rozhovoru s kolegou videohovor z kuchyně.
Starší generace má navíc potíže s adaptací. Zatímco pro mladé je běžné vše vyřídit přes mobil, pro seniory je aplikace často bariérou. Řešením nejsou nové technologie, ale lidský přístup. Komunitní kurzy nebo pomoc od mladších může být to, co zachová rovnováhu mezi efektivitou a lidskostí. Jinak riskujeme, že ze společnosti zmizí to, co ji drží pohromadě.
V digitalizaci se neztrácíme, ale stát se to může
Digitalizace nemusí znamenat ztrátu lidství. V mnoha ohledech nám technologie pomáhají: zjednodušují život, zrychlují práci a rozšiřují nabídku o možnosti, které dřív neexistovaly. Přesto je jasné, že pokud nebudeme opatrní, můžeme přehlédnout to podstatné: vztahy, rovnost a zdravé tempo změn.
Riziko není v technologiích samotných, ale v tom, jak je používáme. Pokud zapomeneme na starší generace, pokud chybí podpora pro méně technicky zdatné, pokud se vše žene jen za výkonem, začínají problémy. Klíčem je rovnováha. Začlenění všech, otevřený přístup ke vzdělávání a důraz na to, aby si i digitální prostředí zachovalo lidskost.
Budoucnost není daná: tvoříme ji my. A pokud bude postavená na dialogu, přístupu pro všechny a zdravém kritickém myšlení, pak nám technologie neuberou, ale přidají.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
reklama
