• Kouření za volantem se negativně podepisuje na statistikách dopravních nehod
• Řidič kuřák čelí 2x vyššímu riziku účasti na dopravní nehodě
• Vykouření cigarety v uzavřené kabině automobilu má za následek 11x vyšší koncentraci škodlivin než v zakouřené restauraci 
• Kouření poškozuje zdraví řidiče i spolucestujících
• Děti řidičů kuřáků se v dospělosti až 6x častěji stávají aktivními kuřáky

Zadýmená kabina automobilu se mění v plynovou komoru

Vykouření jedné cigarety ve stojícím automobilu s uzavřenými okénky má za následek 11x vyšší koncentraci škodlivin v kabině než v průměrném baru, kde je kouření povoleno. Pokud řidiči kouří v jedoucím automobilu, situace se příliš nezlepší – kvalita vzduchu v kabině je 7x horší než v baru. Řešením není, ani když řidič otevře své okénko a drží u něj v ruce cigaretu, aniž by šlukoval. Koncentrace škodlivin ve vzduchu je o dvě třetiny horší než v zakouřené restauraci.

Kouření za volantem 2x zvyšuje riziko vzniku nehody

Nahmatání krabičky s cigaretami, vyndání jedné z nich, nalezení zapalovače, zapálení a vrácení kuřáckých propriet zpět na místo. Rituál o délce až 12 sekund. Během této doby se řidič dostatečně nevěnuje řízení vozidla. Při jízdě po městě rychlostí 50 km/h takto ujede 167 metrů, při jízdě po dálnici na horní hranici povoleného limitu až 433 metrů. Nedostatečná pozornost, manipulace s cigaretou a negativní vliv na kvalitu vidění dělají své. „Nepřekvapí, že řidič kuřák podstupuje dvakrát vyšší riziko, že se stane obětí dopravní nehody. Navíc pravidelní kuřáci ve zvýšené míře čelí riziku úmrtí na následky komplikací při léčení zranění utrpěných při nehodě,“ upřesňuje Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti.

Nebezpečný kysličník uhelnatý v krvi kuřáků

Cigaretový kouř obsahuje více než 4 000 sloučenin (z nichž více než 50 jsou karcinogeny). Mezi ně patří kysličník uhelnatý. Jeho negativní vliv na výkon řidiče může být enormní. Pevně se váže na červené krevní barvivo hemoglobin (vzniká tzv. karboxyhemoglobin), a to zhruba 230x silněji než kyslík. Tato vazba je velmi silná, postižené červené krvinky ztrácejí schopnost distribuovat po těle potřebný kyslík. Nekuřáci mají ve svém těle hladinu karboxyhemoglobinu ve výši cca 0,5-1,5 procenta. Chroničtí kuřáci však 5-10 procent, u náruživých kuřáků to může být až 15 procent. Přitom zhoršování příznaků anginy pectoris je pozorováno již u koncentrace 2,9 procenta, u hladiny nad 5 procent dochází k bolestem hlavy, nevolnosti či závratím. Účinek vykouřené cigarety je delší, než se všeobecně soudí. Přetrvává 8-12 hodin. U pravidelných silných kuřáků sice dochází k určitému přivyknutí zvýšené hladině karboxyhemoglobinu, nicméně za cenu poškozování buněk a tkání.

Nekuřák kuřákem

Že je kouření zdraví škodlivé, je známo. Trpí však i kuřáci pasivní, tedy i ti, kdo cestují s řidičem kuřákem. Akutními příznaky pasivního kouření bývají podráždění očí a hrdla, kašel, bolesti hlavy, únava, závratě a nevolnost. U astmatiků může být vyvolán záchvat. Při dlouhodobém vystavení cigaretovému kouři se pasivní kuřáci vystavují zvýšenému riziku onemocnění rakovinou plic či chronickou obstrukční plicní nemocí. Pokud se jedná o riziko vzniku kardiovaskulárními chorob, pasivní kuřáci jsou na tom jako lehčí aktivní kuřáci.