„Motýla dravce, který žije jedním z nejsložitějších životních cyklů, najdeme na Vysočině už pouze přibližně na pěti lokalitách a jeho výskyt v posledních letech stále mírně klesá v důsledku rozsáhlého odvodňování luk nebo nevhodně prováděným sečím,“ popisuje stav v Kraji Vysočina radní Kraje Vysočina pro oblast životního prostředí a zemědělství Martin Hyský.

Modrásek bahenní se vyskytuje na Vysočině například v Národní přírodní rezervaci Mohelenská hadcová step, v přírodní rezervaci Niva Doubravy a v přírodní památce Na Ostrážné, která byla v návaznosti na priority evropské ochrany přírody vyhlášena zejména s ohledem na modráska bahenního.

Životně důležité pro jeho existenci jsou louky s dominancí rostliny krvavec toten, která je pro modráska bahenního jedinou živnou rostlinou. „Samice klade v průběhu léta do plně rozvitých květenství krvavce totenu obvykle dvě až tři vajíčka, ze kterých se asi po týdnu líhnou housenky. Housenka modráska je velmi drobná a po vylíhnutí se živí krátkou dobu cca dva až tří týdny na květech krvavce. Po uplynutí této doby housenky padají na zem, kde bezbranně leží a čekají, až budou objeveni dělnicemi mravenců žahavých. V případě, že housenku odnese jiný druh mravenců nebo není nalezena mravenci vůbec, housenka uhyne. Housenky během čekání vylučují ze zadečku směs cukrů a aminokyselin, které jsou velmi podobné feromonům, které produkují larvy mravence. Tvar a vůně feromonu housenky mravence natolik zmatou, že je odnesou mezi své vlastní potomstvo do mraveniště, kde se modrásek začne od podzimu do následujícího léta živit larvami hostitelských mravenců, popřípadě jsou dokrmovány mravenčími dělnicemi. Začátkem léta se housenky zakuklí a po vylíhnutí už kuklu opouští dospělý motýl,“ popisuje životní cyklus modráska bahenního Jakub Morava z krajského odboru životního prostředí a zemědělství.