Co je vlastně spánek a co se při něm odehrává?

Jedná se o stav organismu, kdy jsou sníženy reakce na vnější podněty, je omezena pohybová aktivita a mění se činnost většiny systémů, zejména v mozku. Během noci se střídají dva typy spánku podle mozkové aktivity, a sice spánek bez rychlých očních pohybů (NREM) a s rychlými pohyby očí (REM). NREM spánek se dělí na tři fáze. První nastává mezi spánkem a bděním, kdy můžeme reagovat se zpožděním na oslovení a udržet tělo vsedě. V druhé fázi už tělo v labilní poloze neudržíme. Nejpomalejší je mozková aktivita během třetí fáze NREM spánku. U REM spánku je aktivita výrazně vyšší. „Během REM spánku je mozková aktivita srovnatelná s bdělým stavem a zdají se nám sny, které mají emotivní, zážitkový nebo sexuální obsah,“ říká prof. MUDr. Karel Šonka, DrSc., z Neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. LF UK a dodává: „V NREM spánku převládají sny nezáživné a banální.“ Během celého spánku se NREM/REM fáze opakují třikrát až pětkrát.

Příliš krátký spánek může znamenat i kratší život

Každý z nás má někdy tendenci zkracovat dobu svého spánku. Dle Americké akademie spánkové medicíny a Americké společnosti pro výzkum spánku však spánek kratší než 7 hodin zvyšuje u dospělého člověka riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění, cukrovky, poruchy nálady, nehod a  kratší délky života. „Některé statistiky ukazují, že s kratším dožitím může být spojován i příliš dlouhý spánek, tedy delší než 9 hodin. Za normální dobu spánku považujeme 6 až 9 hodin,“ uvádí prof. Karel Šonka.

Delší spánek sám o sobě není škodlivý. Změny v jeho délce ale mohou u některých lidí vyvolat silné bolesti hlavy nebo až migrény. „Mladí lidé bývají schopni i po přiměřeně dlouhém nočním spánku spát hlubokým spánkem ještě i v dopoledních hodinách. Probuzení jim pak může připadat nepříjemné a je pro ně obtížné se dostat do plného intelektuálního tempa,“ popisuje prof. Karel Šonka.