Tvůrci tak dostávají prostor vyzkoušet nové postupy i kombinace a také je již v průběhu procesu sdílet s veřejností. Pod názvem Cube proto vzniká taneční projekt, který uvedeme v sezoně 2016/2017 třikrát jako work in progress. První předvedení a otevřenou diskusi chystá Laterna magika hned na 1. září.

Na tvorbě se podílí choreografové Štěpán Pechar a David Stránský v režii vedoucího uměleckého souboru Laterny magiky Pavla Knolleho. Hudba je v rukou skladatele a muzikanta Jana Šikla, který v poslední době inklinuje k tanečnímu a pohybovému divadlu. Filmové projekce a videomapping vytváří tým mladých tvůrců z oblasti videoartu a spolupracovníků Laterny magiky – Jan Hladil, František Pecháček a Marek Brožek. Dramaturgickou supervizi poskytl Jan Tošovský.

V inscenaci Cube se propojí rovnoměrným způsobem choreografie, hudba a scénografie spočívající především v kombinaci projekcí a mappingu. Vznikající prostorové iluze a vůbec hra s prostorem je inspirovaná jednoduchým geometrickým prvkem, krychlí. „Inspirovala nás Rubikova kostka, ale tím nechceme říct, že by naše inscenace měla být hlavolam a že se v ní snažíme rozřešit nějaký problém,“ upozorňuje choreograf David Stránský. Jádro nového projektu spočívá ve formě, její nápaditosti, estetice a působivosti.

Kostka jako jednoduchý, ale nesmírně variabilní prvek, je jádrem výtvarného řešení prostoru a projekcí. Pomocí základní scénografie a detailní přesně zaměřené projekce je možné výrazně měnit její perspektivu, pohyb a povrch, a ovlivňovat tím celkový prostor, dynamiku a čas. Cube bude především sledem vizuálně silných obrazů. „Každý obraz pracuje s jiným prostorovým principem, jinou náladou, jinou energií. Nejsou to ale příběhy,“ přibližuje charakter inscenace Pavel Knolle.

Nejdůležitější prostor by měla mít divákova imaginace. V inscenaci nemá hlavní slovo příběh, ale především velký zážitek z dynamiky tance a z práce s prostorem a iluzí. V tom nový projekt navazuje na původní principy Laterny magiky, ačkoli využívá už zcela jinou divadelní estetiku i možnosti nových médií. „Je to náš pohled na základní princip Laterny magiky. Princip Laterny magiky totiž je živoucí a my ho chceme dál rozvíjet ve smyslu nových médií a nových možností. Co si z něj bereme jako inspiraci, je ale pouze to, že jde o naprostou symbiózu všech médií,“ vysvětluje dál Pavel Knolle. Komunikace živého interpreta s filmovou či digitální projekcí je jen prostředkem k hledání nového divadelního výrazu.