Soud zrušil pouze dvě ustanovení, ty podle něj nebyly v souladu s ústavním pořádkem. Jedná se o ustanovení o fikci doručení v případě písemnosti odesílané prostřednictvím e-mailu, které soud zrušil k okamžiku publikace ve Sbírce, tedy 15. února 2015. A rovněž o ustanovení o vymezení údajů formulářem, které pozbyde platnosti 31. prosince 2017.

V případě problematiky formuláře kontrolního hlášení dospěl k závěru, že zákon musí blíže vymezit okruh údajů, které musí plátce prostřednictvím formuláře kontrolního hlášení sdělovat správci daně. Současně však zdůraznil, že údaje vyžadované současným zněním formuláře z hlediska proporcionality obstojí. Podrobnější vymezení zákonem je tak žádoucí nikoli z důvodu nedostatků stávajícího stavu, ale s ohledem na riziko budoucích změn okruhu požadovaných údajů, které lze realizovat pouhou změnou formuláře. Účinnost zrušení příslušného ustanovení Ústavní soud posunul na konec roku 2017, aby měl zákonodárce možnost na vytýkaný nedostatek zareagovat.