Rozpočet na příští rok není promarněnou příležitostí, jak psal ve svém komentáři analytik David Marek. Schodek by samozřejmě měl být snižován a také ho snižujeme, ale postupně a citlivě. Pokud vás zajímá osud ekonomiky, nemůžete brzdu sešlápnout příliš prudce. Tak aby se neopakovala nechvalně známá fiskální restrikce z roku 2013, kdy investice veřejného sektoru poklesly ve srovnání s rokem 2009 téměř o třetinu.

Tato vláda rozhodně investice přiškrcovat nehodlá. Na rozvoj páteřní infrastruktury země je na příští rok připraveno více než 51 miliard korun v projektech z národních zdrojů. K nim přibude 14 miliard korun z prostředků rozpočtu Evropské unie. O nic hůř na tom nebudou výdaje na výzkum, vývoj a inovace. Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost vyhlásí do konce roku celkem 32 výzev s celkovou alokací 31 miliard korun, rovněž Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání vyhlásí do konce roku celkem 18 výzev s alokací 45 miliard korun, z nichž bude možné vyčerpat nemalou část již v příštím roce.

Příprava státního rozpočtu je natolik komplexním procesem, že nemůže obstát ani námitka, že je založen na predikci z letošního července a jeho následná příprava dostatečně pružně nereagovala na následné změny v makroprostředí. Zahrnuje dotační a jiné transfery a vazby na státní fondy, rozpočty měst, obcí a krajů nebo zdravotních pojišťoven. Návrh zákona o státním rozpočtu musí proto stát na pevných základech, které by se v průběhu procesu neměly zásadně měnit. Úprava „pravidel hry“ po rozjetí procesu by se mohla vymstít neprovázaností návrhu.