Už koncem letošního ledna Zastupitelstvo hl. m. Prahy schválilo Strategii hl. m. Prahy pro přechod na cirkulární ekonomiku, čímž se město přihlásilo k průběžnému snižování ekologické, uhlíkové stopy a k oběhovému hospodářství. A téma omezení plýtvání jídlem je jedním z cílů cirkulární strategie.

„Město čerstvě schválilo Strategii cirkulární ekonomiky neboli oběhového hospodářství, kde je i oblast nakládání s potravinami relativně novým a důležitým tématem. I cirkulární strategie ukázala, že až 45 procent globálních emisí CO2 se váže na produkci a spotřebu jídla, materiálů a výrobků, které každodenně užíváme. Předcházení plýtvání je jednou z našich priorit, vzdělávání mladé generace je tedy její nedílnou součástí. Vítám proto vznik tohoto projektu, který se prevencí potravinového odpadu zabývá a přichází s oslovením mladých lidí cestou vzdělávání,” říká náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast životního prostředí Petr Hlubuček, který nad projektem Smart Food převzal záštitu. Praha finančně projekt Smart Food podpořila z Operačního programu Praha Pól růstu.

„Až třetina vyrobených potravin v Evropě končí jako odpad, přitom při zajištění jídla podle Zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) vzniká přibližně třetina celosvětových emisí skleníkových plynů. V Evropě navíc trpí více jak 50 procent evropské dospělé populace nadváhou. To jsou důvody, proč Evropa usiluje o změnu při nakládání s potravinami. Řada evropských měst jako Milán, Barcelona, Paříž či Londýn již řeší, jak předcházet plýtvání potravinami, a nyní se k nim přidává i Praha. Bez podpory výzkumu a inovací to však nepůjde,” sděluje Zuzana Drhová, zástupkyně ředitele Pražského inovačního institutu, který připravil Strategii pro přechod na cirkulární ekonomiku v úzké spolupráci s odborem ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy a dalšími partnery.

„V rámci Klimatického plánu Prahy je třeba řešit celou škálu agend, jež pomáhají životnímu prostředí ve městě. Pražské školy se proto snažíme v rámci investičních projektů podporovat nejen v tom, aby v rámci provozních opatření snižovaly nepříznivé dopady na životní prostředí ve formě energetických úspor, ale i třídily gastroodpad ze školních jídelen. Potravinové zbytky jsou totiž ideální surovinou pro další využití například na vytvoření čisté bioenergie či tepla,“ uvádí radní pro oblast školství Vít Šimral.