„Kvůli probíhající změně klimatu čelíme čím dál větším extrémům počasí a degradaci půdy, především té zemědělsky nejcennější, která je ohrožena vodní a větrnou erozí,“ říká ministr životního prostředí v demisi Petr Hladík (KDU-ČSL) a vysvětluje: „Protierozní vyhláška doposud řešila pouze vodní erozi. Nově bude doplněna i o erozi větrnou, čímž navíc v oblasti eroze splníme evropskou směrnici o monitoringu půdy, která začne platit 16. prosince. Větrná eroze představuje závažný problém především na jižní Moravě a v Polabí.  V době polních prací tam vířící prach často připomíná téměř saharskou bouři. Když je zaseto a zároveň fouká vítr, dochází k odnosu drobných částic půdy. Právě proto tuto změnu zavádíme – je nezbytné, aby byla půda chráněna dostatečným pokryvem, který zabrání jejímu odvátí. Protierozní vyhláška je jakýmsi „radarem“ pro zemědělce, jak půdu chránit, rozhodně nemá být zbytečnou byrokracii.“

„Naší prioritou je chránit nejcennější zemědělskou půdu. Proto jsme v minulém roce otevřeli také finanční podporu až do výše 100 % nákladů na tvorbu krajinných prvků – například remízků, stromořadí či mezí. Tyto prvky pomáhají chránit půdu před větrnou i vodní erozí. Propojením vodní a větrné eroze ve vyhlášce pak dosáhneme komplexní ochrany půdy,“ dodává ministr Petr Hladík.

Vodní eroze ohrožuje polovinu zemědělské půdy

Vodní eroze ohrožuje přibližně polovinu rozlohy zemědělské půdy v ČR. Tato hrozba je umocněna častými extrémními srážkami. Erozi lze předcházet vhodným střídáním plodin, orbou po vrstevnici nebo hospodařením s pomocnými plodinami či meziplodinami tzn. je potřebné zajistit maximální pokryv půdy v průběhu roku, aby půda nebyla holá a náchylná k erozi při velkých deštích.

„Pokud nebudou tyto ohrožené pozemky vhodně chráněny před erozí, můžeme ročně přijít o více než 20 milionů tun ornice. To znamená ztrátu ve výši 4 miliard korun. Další mnohamiliardové škody vznikají na soukromém i obecním majetku a také na zanesených vodních tocích a nádržích, což je navíc spojené se zhoršením kvality vody. V neposlední řadě dochází ke znehodnocení samotných pozemků zasažených erozí. Během jedné erozní události může být nenávratně spláchnuto až několik centimetrů půdy. Přitom jeden centimetr půdy vzniká déle než 100 let,“ upřesňuje ministr Hladík.