Mezinárodní organizace kritizují Miloše Zemana za pozvání uzbeckého prezidenta do Prahy

11.02.2014 17:30 | Zprávy

Třicet světových i českých nevládních organizací zabývajících se lidskými právy kritizuje plánovanou návštěvu prezidenta Uzbekistánu Islama Karimova. Stav lidských práv se podle nich v Uzbekistánu, kde Karimov vládne už 25 let, neustále zhoršuje. Dochází zde například k mučení politických vězňů, děti i dospělí jsou nuceni k otrocké práci jako je česáni bavlny za malou nebo žádnou mzdu a vláda dosud neumožnila nezávislé prošetření masakru stovek demonstrantů postřílených státní bezpečností ve městě Andižan roku 2005.

Mezinárodní organizace kritizují Miloše Zemana za pozvání uzbeckého prezidenta do Prahy
Foto: clovekvtisni.cz
Popisek: Člověk v tísni - logo

Svůj názor organizace vyjádřili formou otevřeného dopisu prezidentovi České republiky Miloši Zemanovi. Signatáři v něm vyzvali prezidenta, aby při setkání požádal prezidenta Karimova o vysvětlení vážného porušování lidských práv. Dopis iniciovali uzbečtí disidenti a bývalí političtí vězni spolu s mezinárodní organizací Human Rights Watch, která situaci v Uzbekistánu dlouhodobě monitoruje. Připojil se i Člověk v tísni a další české organizace.

„Oslovili nás kolegové z Human Rights Watch a uzbečtí disidenti, zda bychom jim pomohli protestovat proti cestě Karimova do Prahy. Stav lidských práv v Uzbekistánu nás zajímá, protože sledujeme celý postsovětský prostor a v mnoha zemích v regionu pracujeme. Sdílíme názor, že přijímání autoritářských vládců legitimizuje jejich režimy, které potlačují lidská práva. Detailněji se v tomto směru zabýváme Ázerbájdžánem a Běloruskem,“ řekl Rostislav Valvoda, vedoucí východoevropských programů společnosti Člověk v tísni.

Za posledních pět let se Karimov vydal do EU jen dvakrát. Na podzim roku 2013 do Lotyšska a v roce 2011 byl v Bruselu. Při Karimovově cestě do Bruselu v roce 2011 se s ním mnozí vysocí představitelé EU odmítli setkat, mezi nimi i předseda Evropské rady Herman Van Rompuy nebo vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashton. Proti setkání s předsedou Evropské komise José Manuelem Barrosem také protestovala řada organizací, které dopis podepsaly. Mnohé z nich také kritizují přehlížení porušování lidských prav v Uzbekistánu z americké strany. Viz odkazy níže.

V prezidentově odpovědi na dopis zaznělo, že Karimova pozval jeho předchůdce a Zeman pouze přebral jeho závazky. Prostor pro diplomatickou diskontinuitu prezidentské kanceláře ale nabízel fakt, že Klaus navštívil Uzbekistán v roce 2004, tedy před andižanským masakrem, který dramaticky změnil pohled mezinárodní diplomacie na Uzbekistán, zvláště pak pohled EU.

Rating demokradcie v Uzbekistánu podle organizace Freedom House:

http://www.freedomhouse.org/report-types/nations-transit#.UvovULSi3YF

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

JUDr. Jindřich Rajchl byl položen dotaz

A vy nelžete?

Z NATO přeci nezaznělo, což sám tvrdíte, že o prezidenta nestojí, jen že je to naše věc, což je. Já furt nechápu, proč by tam jet nemohl? Prý se ani za něj nikdo jiný nemůže účastnit jednání hlav státu, navíc stejně tam letadlo poletí, tak kde je problém? V minulosti tam naši prezidenti jezdili. Zem...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

ČSÚ: Počet dnů na neschopenkách zůstává stabilní

22:33 ČSÚ: Počet dnů na neschopenkách zůstává stabilní

Lidé, kteří byli nemocensky pojištění, strávili v Česku v roce 2025 v pracovní neschopnosti každý v …