„Podle získaných dat pouze Poslanecká sněmovna a Ministerstvo zahraničních věcí aplikuje moderní formy facility managementu, které jim dokážou uspořit řádově miliony korun ročně. Sněmovna navíc k údržbě a podpůrným službám využívá externí firmu a kvalitu činností sleduje prostřednictvím výkonnostních ukazatelů KPI. Pro sledování nakládání s energiemi využívá tyto ukazatele už pouze Ministerstvo zdravotnictví,“ říká prezident asociace facility manažerů Ondřej Štrup.

Průzkumu oslovil celkem 14 ministerstev, Úřad vlády, Poslaneckou sněmovna a Senát prostřednictvím dotazu na základě svobodného přístupu k informacím.

Do průzkumu s údaji mezi lety 2011 – 1. poloviny roku 2014 přispělo bezplatně 13 ze 17 subjektů. Úřad vlády, Senát, Ministerstvo kultury a Ministerstvo práce sociálních věcí, požadovaly za zaslání kompletních informací peníze. Celkový součet objemu prostředků za správu resortů a nemovitostí ze získaných dat dělá v průměru 3,5 miliardy korun ročně, což je za sledované období přes 12 miliard korun.

Ministerstva nejvíce hřeší právě na neschopnost měřit prostřednictvím jednotné metodiky efektivitu vykonané nebo koupené služby. Nemají tudíž jak měřit, jestli prostředky na správu resortu a nemovitostí nevydala účelně či zbytečně. Ukazatele KPI (dle ČSN EN 15221-3) jsou nástrojem, který to může zajistit. Právě nepostižitelnost „nekvality“ ve výběrových řízeních směřuje k nereálně podceněným nabídkám.

Výsledkem je nekvalita, častá výběrová řízení a mnohá vedlejší negativa, jako jsou nutnost vyššího počtu úředníků, nebo dokonce vyšší nemocnost (zavedením certifikací budov, a tím výrazného zpřísnění parametrů výstavby i služeb se na těchto pracovištích o dvě procenta snížila nemocnost). „Je potřeba počítat s tím, že tlakem na kvalitu se zvýší ceny služeb, to se však následně projeví v kvalitnějších pracovních podmínkách, a tím i ve zvýšení produktivity práce a celkově se uspoří až 20 procent úspor finančních prostředků ve státní správě,“ říká prezident asociace Ondřej Štrup.