Hlavním nástrojem pro zrychlení výstavby je institut tzv. předběžné držby, který umožní stavět ještě předtím, než budou vykoupeny nebo vyvlastněny všechny pozemky pod budoucí dálnicí. Druhým návrhem je, že se územní řízení u vyjmenovaných staveb povede vždy jeden specializovaný stavební úřad v kraji, který celý proces urychlí. Přílohou novely je také výčet dálničních staveb, který obsahuje páteřní dálniční síť, hlavní železniční koridory nebo vysokorychlostní tratě. Návrhem novely zákona o urychlení výstavby dopravní infrastruktury se nyní bude zabývat Poslanecká sněmovna ve svých výborech.

Kvůli útlumu výstavby není dostatek nově otevíraných úseků dálnic

Mezi lety 2010 až 2013 došlo k radikálnímu útlumu výstavby, roční průměr nově zahajovaných staveb spadl na pouhé čtyři kilometry z původních 30 kilometrů. V celkových počtech se zahájilo za tyto „hubené“ čtyři roky pouhých 16,4 kilometrů nových dálnic a 34,4 kilometrů na modernizované dálnici D1. Oproti tomu mezi lety 2014 až 2017 byl zahájeno o 60 procent víc staveb, konkrétně 75,1 kilometrů nových dálnic a 54,3 kilometrů modernizované D1, což je v průměru skoro 19 kilometrů nových dálničních staveb a skoro 14 kilometrů modernizované D1.

„Celá dálniční síť měla být hotová už před osmi lety. Pokud byla zastavená příprava a zahajování nových staveb dálnic, pak jsme v posledních čtyřech letech nemohli mnoho nových dálnic otevřít a soustředili jsme se hlavně na rozhýbání přípravy a zahajování nových staveb. Neúnosná je délka přípravy staveb, která dosahuje až neuvěřitelných 13 let, po kterých je možné vůbec začít stavět,“ říká ministr dopravy Dan Ťok.