Ministerstvo financí by se při posuzování případů mělo zabývat například tím, zda rada kraje nepřekročila meze správního uvážení při rozhodování o žádosti o prominutí odvodu, jakým způsobem si vyložila „důvody hodné zvláštního zřetele“, které by mohly vést k prominutí povinnosti vrátit dotace apod.

Paní D. získala dotaci krajského úřadu na podporu svého podnikatelského projektu z programu pro začínající podnikatele. Z vážných osobních důvodů však musela po nějaké době podnikání ukončit. Odstoupila od smlouvy o poskytnutí dotace a požádala, aby jí byla prominuta povinnost vrátit část peněz, které už v rámci podnikání z dotace vyčerpala (60 000 Kč). Krajský úřad však o její žádosti ani po opakovaných výzvách téměř rok nerozhodl. Stěžovatelka proto podala stížnost Ministerstvu financí, které krajský úřad vyzvalo k činnosti. Krajský úřad nakonec její žádost zamítl, uložil jí povinnost vrátit dotaci a současně jí vyměřil penále. Stěžovatelka přijatou část dotace vrátila, ale proti penále se odvolala k Ministerstvu financí. Namítala, že vysoké penále narostlo mj. z důvodu průtahů na straně krajského úřadu. Ministerstvo se věcí odmítlo zabývat s tím, že není příslušné k vyřízení takového podání.