Ministerstvo obrany: Zemřel válečný veterán Vasil Timkovič
04.01.2023 22:11 | Tisková zpráva
Ve věku 99 let v noci 2. ledna zemřel válečný veterán plukovník ve výslužbě Vasil Timkovič, který se za 2. světové války účastnil osvobození Kyjeva, bojů na Dukle a osvobozování Slovenska.
Foto:
mocr.cz
Popisek: Budova Ministerstva obrany ČR
reklama
Vasil Timkovič se narodil 21. března 1923 ve vsi Skotarske na Podkarpatské Rusi v tehdejším Československu, dnes se jedná o Zakarpatskou oblast na Ukrajině. Po obsazení regionu maďarskou armádou se společně s dalšími neplnoletými spolužáky rozhodl odejít do Polska, tehdy již zabraného Sovětským svazem, aby se zapojil do boje.
Namísto toho však byl sovětskými pohraničníky zatčen a odsouzen ke třem letům nucených prací za nelegální přechod sovětské hranice. Byl transportován do Sevpečlagu, neboli Severopečorského nápravně pracovního tábora u severoruského města Pečora. Šestnáctiletý hoch tak pocítil kruté zacházení v sovětském koncentračním táboře, tzv. gulagu. Po letech na to vzpomínal: „Museli jsme to přetrpět. Hodně starších lidí to nevydrželo. Když někdo zemřel, prostě ho hodili za bránu, a když jich tam bylo čtyři nebo šest, tak je bůhvíkam odvezli.“ V nelidských podmínkách pracoval na stavbě železniční trati z Vorkuty do Moskvy. Podobně, jako další vězně, i jeho neustále trápil velký hlad. Dokonce se neúspěšně pokusil o sebevraždu. Nakonec byl po odpykaném tříletém „trestu“ propuštěn a směl se vydat do Buzuluku, kde se formovala československá vojenská jednotka. Dne 2. února 1943 tedy vystoupil do československé zahraniční armády a absolvoval první vojenský výcvik. Zúčastnil se osvobození Kyjeva, bojů na Dukle a osvobozování Slovenska. Zpráva o konci války jej zastihla ve Vsetíně.
Podkarpatská Rus se již nevrátila k Československu, ale stala se válečnou kořistí Sovětského svazu. Otec Vasila Timkoviče, lesní správce Georg, byl před návratem syna odvlečen sovětskou kontrarozvědkou NKVD a slehla se po něm zem. To jen umocnilo přesvědčení Vasila Timkoviče, aby v rodné obci nezůstával a rozhodl se přesídlit do Československa, zatímco rodina zůstala žít v SSSR. Dál sloužil v československé armádě, než odešel v roce 1980 do důchodu. Na počátku 90. let se angažoval při obnově Československé obce legionářské a stal se prvním předsedou její jednoty v Ústí nad Orlicí. V roce 1996 byl povýšen do hodnosti plukovníka. Byl držitelem několika vyznamenání a v roce 2021 byl jmenován čestným občanem města Česká Třebová, kde poslední léta žil.
Nemyslíte, že jste tím koalici nahráli na smeč, že bude tvrdit, jak ona něco prosadila, že vás přizvala k jednání, ale vy jste to odmítli? Kdybyste jednali dál, mohli jste předložit vlastní návrhy, možná by neprošli, ale bylo by evidentní, že jste je podali a chtěli jste reformu, která je potřeba ře...
Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
O tuto odpověď jste již vyjádřil(a) zájem. Děkujeme.
