Ve své době vlastnil zřejmě největší knihovnu na Moravě, jejíž část představí nová výstava na kroměřížském zámku. Součástí expozice bude také globus a barokní měřicí přístroje zapůjčené z Národního technického muzea. Dalekohledy a další fyzikální předměty byly totiž za dob biskupa Karla důležitou částí knihovny.

„Lichtenstein budoval sbírku už za svého působení v Salcburku, odkud si přivezl na Moravu stovky knih – velkou část z nich ve světlé pergamenové vazbě, která je pro kroměřížskou knihovnu typická. Knižní kolekci pak v roce 1691 daroval diecézi a svým nástupcům v úřadě. Tehdy šlo o zhruba čtyři tisíce svazků. S pořizováním nových knih pokračoval biskup i v dalších letech a v době svého skonu na podzim 1695 se mu podařilo její rozsah intenzivními nákupy zdvojnásobit. Nyní tvoří Lichtensteinskou knihovnu asi osm tisíc svazků,“ říká kurátor výstavy Miroslav Myšák.

Na rozdíl od jiných dobových sběratelů se biskup Karel soustředil na tituly aktuální, čerstvě vydané. Nebyl sběratelem rukopisů nebo knižních kuriozit. Na mysli měl především praktickou upotřebitelnost knihy – využití jejího obsahu pro učeneckou, správní, uměleckou či hospodářskou praxi. Když daroval sbírku olomouckému biskupství, aby zajistil její vlastnickou kontinuitu a vyhnul se možnému rozptýlení knihovny mezi příbuznými, blížila se ke konci výstavba kroměřížského zámku se dvěma knihovními sály. Aby zajistil další přírůstky, složil biskup vysoký finanční obnos, z jehož úroků se v budoucnu hradil nákup nových knih, jejich vazba i plat knihovníka.