Na první pohled tato definice vypadá složitě, ale když se řekne orkán Kyrill a následná kůrovcová kalamita, slovo disturbance je hned jasnější. Vítr a následná kůrovcová gradace jsou totiž nejčastějšími a nejvýznamnějšími disturbancemi na Šumavě, které se cyklicky opakují po tisíciletí a les je na ty změny připraven.

„Nejsou to ale jediné disturbance, které ovlivňují lesní ekosystémy. Dalšími mohou být mokrý sníh a námraza. Právě námraza významně působí například na listnaté stromy, třeba javory. Pod námrazou se totiž lámou a následné zlomy jsou příležitostí pro určité druhy brouků a hub. Mezi disturbance patří i oheň, který narušoval šumavské lesy hlavně v dávné minulosti,“ doplňuje Jaroslav Červenka ze Správy Národního parku Šumava.

Velkoplošné disturbance na Šumavě přitom nejsou nic neobvyklého. Naopak, vyvrácení desítek nebo stovek tisíc stromů silným větrem během pár hodin a následná kůrovcová gradace je v horských lesích Šumavy přirozeným a opakujícím se jevem.