„Výzkumy z přirozených lesů ponechaných samovolnému vývoji potvrzují, že tlející dřevo je nepostradatelnou součástí lesních ekosystémů a je důležité pro zachování druhové rozmanitosti naší přírody. Tlející dřevo má nedocenitelnou roli v koloběhu živin, v přirozené obnově lesů, ovlivňuje funkce a strukturu vodních toků, morfologii svahů, různorodost prostředí a především má pozitivní vliv na přírodní rozmanitost tisíců druhů organismů – bakterií, řas, hub, mechů, játrovek, lišejníků, kapraďorostů, roztočů, hmyzu, ptáků a dalších,“ vyjmenovává již známá fakta koordinátor projektu za Správu NP Šumava Jaroslav Červenka.

„Náš aktuální projekt se však soustřeďuje na zásahové lesní porosty, ve kterých je ponechání dřevní hmoty často opomíjeno (především mimo chráněná území). Vybrali jsme tři lokality o celkové rozloze 55 ha, ve kterých jsme na jednom hektaru ponechali cca 40 m3 dříví k zetlení, což je prahová hodnota pro některé druhy. V porostech zůstávají starší souše nebo stromy napadené kůrovcem, které jsme pokáceli a asanovali. K tomu jsme přednostně využívali inovativní metodu drážkování, která na kmenu zanechává dostatečný podíl kůry. Díky tomu se kmen může přirozeně rozkládat a biologická hodnota dřevní hmoty je tak zachována,“ dodává.