V roce 2014 bylo na území Národního parku Šumava vytěženo necelých 23 000 m3 kůrovcem napadených stromů, což je 54 % kůrovcové těžby roku 2013. Dalších přibližně 86 000 m3 přinesly plánované těžby v převážně mladých uměle založených porostech.

Podpora stabilních stromů

„V těchto lesích se doposud kvůli nahodilým těžbám (vítr, kůrovec) téměř nezasahovalo a je to opravdu velmi znát. Jsou velice husté, což může znamenat v budoucnu řadu problémů. Husté porosty jsou méně stabilní a hůře odolávají povětrnostním vlivům i kůrovci,“ říká náměstek ředitele Správy NP Šumava pro lesní ekosystémy Jan Kozel.

„Pokud je mladý, uměle založený les příliš hustý, nemají stromy prostor pro zvětšování svých korun. Právě velká a hluboká koruna znamená vyšší odolnost proti větru, sněhu ale také kůrovci. Hustý les nutí stromy růst příliš rychle do výšky a současně nedostatkem světla odumírají spodní větve. Tím se koruny zkracují a stromy se pak snadno vyvrací. Proto je důležité, aby v mladých porostech zůstávaly smrky s pěknými korunami a odstraňovaly se stromy, které těm perspektivním vadí,“ dodává Jan Kozel.

Zvyšování druhové rozmanitosti, vzdělávání

Často se mezi hustě rostoucími smrky najde také jedle nebo buk. Ty jsou podporované v první řadě tak, že se okolo nich rovněž vytěží smrky, které je utlačují. Těžba tak podporuje druhovou rozmanitost, odolnost a stabilitu mladého lesa. Řidší les znamená větší prostor a více světla nejen pro dřeviny, ale i jiné organismy. Těžba v mladém uměle založeném lese tak podporuje i druhovou rozmanitost.