Soukostelí sv. Anny a Narození Panny Marie je významným moravským poutním místem. Tvoří jej starobylý raně románský kostelík sv. Anny, k němuž byl v pozdním baroku přistavěn monumentální chrám Narození Panny Marie. Založení kostela dnes sv. Anny (původně sv. Gotharda) je historickými prameny kladeno do poloviny 12. století. První písemná zmínka je datována rokem 1224. V kostele sv. Anny se nacházejí fragmenty nástěnných maleb ze 14. století. Starý kostel je pozoruhodnou ukázkou historické stavby spojující funkci sakrální a profánní. Kostel sv. Anny je považován za jednu z nejstarších a nejzachovalejších staveb tohoto typu na Moravě. Přes dílčí barokní úpravy interiéru provedené v 17. století si zachoval svůj středověký charakter. Zázračné skutky přisuzované malbě Panny Marie na jeho fasádě daly vzniknout přibyslavické poutní tradici, která vedla k vybudování centrální barokní kaple v roce 1724, na kterou v krátkém časovém sledu navázala výstavba dnešního poutního chrámu. Celý stavební vývoj památky uzavírá doplnění západního průčelí věžemi, které byly dokončeny v meziválečném období 20. století podle projektu významného českého architekta Kamila Hilberta.

V letech 2010 - 2018 realizovala Římskokatolická farnost Přibyslavice  celkovou obnovu střech přibyslavických kostelů financovanou za podpory dotačního Programu záchrany architektonického dědictví  a obce Přibyslavice. Práce začaly sanací krovu a výměnou plechové krytiny na lodi kostela Narození Panny Marie a po dokončení věží a závěru přešly na střechy svatoanenské části. Projekt na obnovu střechy kostela sv. Anny vycházel z pečlivé předprojektové přípravy zahrnující zdravotně-technické posouzení krovu, zaměření a dendrochronologický průzkum.

„Cílem bylo zachránit maximum hmotné podstaty subtilního krovu, který přes svoji úspornou konstrukci představuje mimořádně cenný doklad stavebního vývoje kostela, neboť obsahuje řadu druhotně užitých trámů z 15., 17. a 18. století a ukrývá stavební relikty vyprávějící historické osudy netypického soukostelí“, konstatuje Jana  Musilová, vedoucí odboru péče o památkový fond telčského pracoviště Národního památkového ústavu.