Po revizi historického krovu obytného stavení a výměně střešních latí přišla na řadu pokládka krytiny. Tou jsou slaměné došky. Jejich výrobě a pokládce se jako jediní v České republice věnují František Pavlica se synem z Hroznové Lhoty na Moravském Slovácku. Došky vyrábějí tradičním způsobem, včetně přípravy základního materiálu – žitné slámy. „Obilí zasejeme, sklidíme starým samovazem z roku 1962, poskládáme a svážeme do kopek zvaných mandelky a nákladním autem převezeme domů. Tady se nejprve obilí po svazcích vymlátí na staré mlátičce rovnomlatce z roku 1925 na elektrický pohon, aby sláma nebyla rozdrcená. Potom brigádníci vyrábějí samotné došky, kdy se určité množství slámy vloží do dřevěné formy a sváže se slaměným povříslem“, popisuje František Pavlica mladší. Na střechu se jednotlivé došky upevňují rovněž slaměným povříslem. Přivazují se nejen k dřevěné střešní lati, ale i k sousednímu došku tak, aby se vzájemně překrývaly. Vrstva slámy v došku dosahuje síly 40 až 50 cm. Délka stébla před finální úpravou je zhruba 130 cm. „Nakonec se došky zařezávají a češou, aby to vypadalo vizuálně pěkně, a na vrchol střechy se pokládá ještě hřeben“, doplňuje František Pavlica mladší. Životnost doškové střechy je 15 až 20 let v závislosti na povětrnostních vlivech, kterým je vystavena.

Výrobě došek se František Pavlica starší věnuje od roku 1994 a řemeslo postupně předává svému synovi Františkovi. „Letos máme zakázek hodně, zejména na Moravě při obnově památkově chráněných domů ve Strážnici, pak v Rymici, Senetářově nebo Ruprechticích. Něco jsme dělali i v zoologické zahradě v Brně. Kvůli velké zakázce na Bolevci jsme museli práci odmítat. Pokládka došek je ale jen sezónní práce, věnujeme se například výrobě slaměných korpusů na věnce a dalšímu“, říká Pavlica mladší.