Kasteláni proto kromě bran, vrat a dveří otevírají díky projektu Po stopách šlechtických rodů: Velká hradozámecká inventura také historické inventáře, stará fotoalba nebo stavební plány. Zájemcům tak umožní nahlédnout pod pokličku činnosti správců památek, poznat, co jejich funkce obnáší či v minulosti obnášela, pochopit principy a podmínky fungování památek i ocenit jejich proměny.

Název pátého ročníku projektu Po stopách šlechtických rodů, tedy Velká hradozámecká inventura, vychází ze skutečnosti, že na hradech a zámcích existovala už od 15. století praxe pořizovat při vlastnických změnách nebo při významných událostech soupisy majetku –  inventáře, aby bylo zřejmé, co se zachovalo z minulosti a s čím lze počítat do budoucna. Dodnes se mnohé tyto inventáře v archivech zachovaly a jsou zdrojem mimořádně cenných informací. Inventury movitého majetku se ovšem na památkových objektech stále provádějí a výraz inventura tak zahrnuje tradiční i současný nástroj péče o hrady a zámky.

„Národní památkový ústav, který prvotřídní soubor státních hradů a zámků spravuje, slovem inventura vyjadřuje také záměr rekapitulovat a bilancovat dosavadní poznání a dlouholeté zkušenosti ze správy památek i formulovat nové cíle a vize do budoucnosti. Řada památkových objektů proto připravuje výstavy porovnávající stav nemovitostí před lety a dnes. Kasteláni plánují komentované prohlídky míst, která se za poslední roky nejvíce změnila, a s návštěvníky se při nich podělí i o vzpomínky na to, co všechno taková proměna obnášela. Vysvětlí také, jak se na hradech a zámcích připravují prohlídkové trasy, například jak se ze sbírek, tedy mobiliárních fondů, vybírají cennosti, které pak mohou návštěvníci na prohlídkových trasách obdivovat,“ vysvětluje Naďa Goryczková, generální ředitelka Národního památkového ústavu.

Příznivcům památek umožní projekt Po stopách šlechtických rodů: Velká hradozámecká inventura nahlédnout pod pokličku činnosti kastelánů hradů a zámků, pochopit principy fungování provozu památek a poznat zákulisí a důvody jejich proměn.

Hlavním sídlem projektu Velká hradozámecká inventura je malebný zámek Kratochvíle, renesanční klenot zasazený do působivého rámce jihočeské přírody, stavitelova zhmotněná vzpomínka na prosluněný italský venkov. V rámci zmíněného projektu představí pod názvem Renesance renesance proces a výsledky proměn, kterými v posledních letech památka prošla. Na stavební obnovu „vily“ navázalo restaurování ohromující malířské a štukové výzdoby, pak následovala nová instalace interiérů zámku podle inventářů posledních Rožmberků. Od 1. srpna do 1. listopadu letošního roku bude ve vstupní věži a velkém loveckém sále instalovaná výstava fotografií, která celý proces dokumentuje.