Výstava je výsledkem výzkumného projektu, jehož ambicí je zachytit stopy šlechtických rodů v kulturní krajině. „Pro práci na výstavě jsme oslovili odborníky z řad historiků, krajinářů či archivářů. Podařilo se nám tak rozvinout široký a pestrý pohled na dominanty této krajiny i některé aspekty každodenního života šlechty v průběhu 17. až 20. století,“ prozradila o přípravě výstavy její autorka Ludmila Ourodová-Hronková.

Krajinný ráz Třeboňska a Hlubocka formovalo od šedesátých let 17. století deset generací rodu Schwarzenbergů. Dlouholetá hospodářská činnost příslušníků tohoto rodu nejen ekonomicky rozvíjela danou oblast, ale vryla ji i svébytný ráz, který můžeme dodnes vnímat jako harmonicky působící celek a jedinečnou krásu. Schwarzenbergové v mnohém navázali na rod Rožmberků, který se výrazně zapsal do podoby dnešní jihočeské krajiny. „Vedle rozsáhlých úprav noblesních schwarzenberských sídel zde v průběhu tří staletí vznikalo množství kostelů, kaplí, panských dvorů, hospodářských a správních objektů, mysliven, hájoven, božích muk či památníků. Při toulkách po krajině si můžeme všímat zejména typického „schwarzenberského slohu“, tedy hospodářských budov s režnými cihlovými a kamennými fasádami,“ upřesňuje Ludmila Ourodová-Hronková s tím, že u mnoha staveb byli Schwarzenbergové, investory, donátory nebo patrony.